Menopauza je považována za záhadu evoluce. Téměř všechny samice v živočišné říši zůstávají plodné, dokud žijí, čímž přispívají k zachování svého druhu. Hlavní výjimka: lidé. Kromě toho bylo dosud u několika druhů velryb, jako jsou belugy nebo kosatky, prokázáno, že samice velryb vstupují do menopauzy, když stárnou.
Podle nového výzkumu mohou do této zvláštní skupiny patřit i samice šimpanzů. A podle studie zveřejněné časopisem „Science “ by opičí samice mohly strávit asi pětinu svého života v „postreprodukčním stavu“. Podle výzkumného týmu vedeného antropologem Brianem Woodem z Kalifornské univerzity v Los Angeles, který také působí v Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku, plodnost klesá ve 30 letech. A reprodukce se zastaví po 50. roce života.
Aby to vědci zjistili, sledovali v letech 1995 až 2016 populaci projektu šimpanzů Ngogo v ugandském národním parku Kibale. Data narození a úmrtí se zaznamenala u 185 žen. Tento pohled byl možný s chráněnými primáty Ngogo, protože divocí šimpanzi se jinde zřídka dožívají více než 50 let.
Tisíce vzorků moči šimpanzích samic odebraných v lese
,,Také jsme strávili tisíce hodin v lese sbíráním vzorků moči od šimpanzů, se kterými jsme studovali hormonální signály menopauzy,“ uvedl podle tiskové zprávy Jacob Negrey z University of Arizona. Ten se na projektu podílel.
Pomocí moči 66 zvířat ve věku 14 až 67 let se zjistilo, že koncentrace pohlavních hormonů estrogenu a progestinů produkovaných ve vaječnících klesá. Zároveň se ale uvolňuje výrazně více gonadotropinů. Menstruační cyklus zřejmě končí u šimpanzích samic jako u žen. Po méně prozkoumaných bonobech (šimpanzi bonobo) jsou šimpanzi považováni za druh primátů, který má s člověkem největší genetickou podobnost.
Otázkou zůstává proč: Proč se tento způsob života ustálil v evoluci, i když se zdá, že neslouží žádnému zjevnému účelu pro přežití druhu?
Hypotéza nesedí
Jako možné vysvětlení studie poukazuje na hypotézu, že stažení starších samic ze soutěže s mladšími o reprodukční příležitosti zvyšuje šanci na zdravé potomstvo. Vzhledem k tomu, že s věkem vzrůstá vztah mezi šimpanzími samicemi a samci v jejich skupině, zvyšuje se i riziko genetické příbuzenské plemenitby. Zatímco samci šimpanzů tráví svůj život ve společenství, ve kterém se narodili, sexuálně vyspělé samice hledají novou skupinu.
Vědci spekulují, že by to mohlo být tím, že toto chování bylo původně rozšířené mezi lidmi.
Na druhou stranu se „babičkovská hypotéza“, o které se také diskutuje pro lidskou evoluci, zdála méně vhodná. Starší ženy by podle toho mohly pomoci s výchovou svých vnoučat. A zbavit tak rodiče stresu – dělby práce za účelem výchovy dětí. Ale pro takovou roli babičky šimpanzům chybí kontakt se svými dospělými dcerami a vnoučaty.
Zdroj: spiegel, Vapol
