Bylo to už v lednu 2021, kdy Renault naznačil návrat své ikonické 5 stejnojmenným konceptem, který předznamenával plně elektrické supermini. Před debutem sériového modelu v příštím roce je francouzská značka konečně připravená podělit se o předběžné technické specifikace. Vůz má stát na platformě CMF-B EV a až 70 % dílů si vypůjčí z hatchi Clio a subkompaktního crossoveru Captur na platformě CMF-B.
Informace o Renaultu 5 před jeho premiérou
Využití stávajícího hardwaru pomůže Renaultu snížit výrobní náklady o 30 % ve srovnání s modelem Zoe, který se další generace nedočká. Jeden z hlavních rozdílů mezi oběma malými elektromobily má představovat počet bateriových modulů. Připravovaný model by měl mít pouze čtyři velké moduly uspořádané v jedné vrstvě, zatímco Zoe používá 12 menších modulů.
Tímto způsobem se inženýrům podaří snížit hmotnost o 15 kilogramů. Slibují si také větší hustotu energie než u modelu Zoe a větší tuhost podvozku díky lepší integraci baterie do okolní platformy. Silnější podlaha sníží úroveň hluku, vibrací a drsnosti (NVH).
Potěšila nás zpráva, že Renault hodlá dát modelu 5 víceprvkové zadní zavěšení, což je v segmentu B rarita. Abychom nezapomněli, Alpine potvrdila, že uvede na trh vlastní verzi znovuzrozené R5. Můžeme si být jistí, že plně využije nezávislé zavěšení zadních kol, aby se stal požitek z jízdy elektrickým hatchbackem zábavným. Baterie je umístěná pod podlahu, aby se snížilo těžiště, a vůz tak mohl být agilnější.
Výkon
Společnost s diamantovým logem prozatím neříká nic o výkonu. Pouze zmiňuje, že Renault 5 začne používat elektromotor s technologií odvozenou z modelu Megane E-Tech Electric. Získá novou vnitřní architekturu, která sníží nejen velikost motoru, ale také jeho hmotnost.
Testování modelu R5
Špionážní snímky mezitím odhalily model Renault 5 maskovaný s karoserií modelu Clio. Renault testuje devět vozů v severní Evropě, ale také v oblasti Paříže a Normandie. Areál Renaultu v Aubevoye, ukrytý v 272 hektarech lesa, se rozkládá na 613 hektarech a může se pochlubit 35 tratěmi o délce 60 km, 42 testovacími linkami, dvěma aerodynamickými tunely a ne méně než 18 korozními komorami.
Zdroje: motor1, TowPoint
