Poměrně komplikovaný design, se spoustou prolisů, hran, zkosení či linek vypadá sportovně a luxusně a zároveň pokračuje v designové jednotě značky. Konkrétně mám na mysli především širokou přední masku, nyní už s novým retro logem nebo LED světlomety se zuby, ve vyšších úrovních už konečně i s funkcí Matrix jako debut v automobilce Peugeot vůbec.
Design Peugeotu
Designově mě ještě zaujala především rozšiřovací prahová lišta, která je zakončena daleko od zadního kola. To proto, aby při nastupování dozadu nedocházelo k jejímu nadměrnému poškozování okopáváním či naopak k zašpinění kalhot od lišty. Peugeot se opět trochu vrací k delším předním převisům a kapota evokuje, že se tam vejde i velký motor. Podobnou filozofii s nataženou kapotou využívá i např. konkurenční Mazda 3. Rozčarováním ale je, že nová 308-čka má střídmou nabídku motorů a navíc všechny jsou jen maloobjemové agregáty. Neelektrifikované zážehové motory jsou jen tříválce s turbem, čtyřválcová nafta po vzoru sourozenců je také jen jedna, a silnější čtyřválcové plug-in verze jsou již velmi drahé. Za plug-in hybrid si totiž musíte připlatit neuvěřitelných 247 000 Kč a to se mi zdá příliš mnoho.
Peugeot konečně má to, co neměl
O vysoké kvalitě materiálů a zpracování interiéru se známou architekturou se nemusíme bavit, jsou zaručeny. Postřehnete to už i při mimořádně příjemném zvuku zavírání dveří. Vnější nárůst délky o 11 cm v interiéru nějak zvláště nejde cítit, čtyři dospělí se vlezou v pohodě. Překvapil mě i poměrně velký kufr, pod dvojitým dnem však s příplatkovou aparaturou Focal je subwoofer a tak místo rezervy můžete mít pouze opravnou soupravu. U 308, i přes nedostatek čipů, udělali konstruktéři několik velmi velkých věcí ve prospěch pohodlí a kvality.
První je konečně plnohodnotný 360-stupňový kamerový systém, které se skládá ze 4 kamer s velmi dobrým rozlišením. Ne z jedné, která až při couvání postupně načítala boční prostor vozidla a prostor před ním, jako dosud. Druhou je vyhřívaný volant, ten dosud neměl žádný moderní Peugeot. Multifunkční volant zůstává průměrem menší a zkosený, má však novější, dosud nevídané uspořádání tlačítek. Díky tomu se mohli zbavit předpotopních doplňujících ovladačů pod volantem. Pro tempomat. Teď už se vše podstatné řeší přes volant. Potěšilo mě také decentní ambientní osvětlení, na kterém si můžete měnit barvy. To jste také dosud nemohli.
Starší základy, moderní řešení
Velkým krokem vpřed je i nový i-Cockpit. Přístrojový panel před řidičem má také možnost 3D projekce a jeho grafika je zcela nová. Navíc si jej můžete krásně individuálně přizpůsobit přes infotainment, počínaje barvou podkladu, grafikou až po údaje zobrazení. Displej infotainmentu označovaný jako Edge konečně sekunduje ostatním kvalitám dnešních Peugeotů. Příjemná grafika, funkce od výmyslu světa, kvantum možností zobrazení údajů, widgetů či ikonek na hlavní obrazovce infotainmentu jsem opravdu nečekal.
Přiznám se, logika ovládání je trochu svá, francouzská, musel jsem si letmo prohlédnout i návod, ale když jsem si přizpůsobil vše na svůj obraz, rychle jsem displeji přišel na chuť. Je to něco zcela jiného než ve starších modelech, miliony mil vzdálené od dosud používané techniky. Dotykové displeje občas mrznou. A nereagují, to je obecně platné asi pro všechny automobilky světa, párkrát v chladné ráno se mi to stalo i tady, ale nestihl jsem se při tom rozčílit, takže za mě velké plus. K displeji se váže ještě jedna nedokonalost. Je ohraničen spárami a pokud má vaše přítelkyně dlouhé nehty, tak při tažení při horní horizontální hraně si může nehet snadno zlomit nebo jinak poškodit.
Digitální přepínače Peugeot
Další novinkou jsou virtuální tlačítka i-Toggles, která nahradila zbožňované klavírní klávesy. Nesmírně chválím možnost jejich personalizace, můžete si na nich nastavit vlastní rychlé volby a rychlým klikem systém udělá to, co chcete. Můžete si sem vytáhnout třeba deaktivaci systému start-stop, kterou pak už nemusíte vypínat a zapínat přes menu infotainmentu. Moje velká radost z individualizace však byla příliš brzká. Jedna z nejdůležitějších věcí – systém udržení v jízdním pruhu se tam nedá „vytáhnout“. Vždy jej musíte vypínat přes menu v dotykovém displeji vícenásobným klikáním. Přitom samotný systém je příliš přemotivovaný. Zaujala mě také funkce klimatizace Clean Cabin. Jedná se o systém, který ovládá proudění vzduchu a sleduje i jeho znečištění. V případě, že je kvalita vzduchu nízká, dokáže vzduch vyčistit za pár vteřin.
Samozřejmě nesmí chybět ani indukční nabíjení telefonu, skryté pod několika hardwarovými tlačítky, která doplňují zmíněná virtuální tlačítka. Líbí se mi, že ze středové opěrky si můžete skrz malý otvor prostrčit kabel k USB konektoru. 99 % automobilek na to jaksi vůbec nemyslí, Francouzi se zase překonali, bravo!
Endorfiny za volantem
Ptám se proč? Asi tak nějak zní uspořádání fyzických voličů potřebných pro jízdu na středovém tunelu. Nejvzdálenější je tlačítko startování, předtím je volič převodovky. Blíže k řidiči je menší volič jízdních režimů a nejblíže je tlačítko ruční brzdy. Při startu to nijak zvlášť nevadí ani při vypínání auta, ruční brzda se po vypnutí motoru aktivuje sama. Pokud však občas stojíte na volnoběh, praktikujete takzvané „volnoběh“ holding, tak ruční brzdu musíte aktivovat manuálně a ta je daleko. Škoda, že 308-čka nemá funkci Auto-hold, aktivovanou přes pořádné zatlačení pedálové brzdy. Potom bych určitě nic nekritizoval.
Staří známí se změnami
Motor 1,2 PureTech jsme testovali už ve všem, v čem ho koncern nabízí. Je to tak vzteklý kocourek, vrčící a trošku třesoucí se šelmička, v těle lva. Překvapila mě i převodovka. Zatímco u 3008 jsem ji zbožňoval pro její příjemný chod, zde o změně převodových stupňů už dávala občasně vědět i mírným trhnutím. Až jsem začal uvažovat, jestli je to stále automatická převodovka Aisin nebo nastoupil ke slovu již dříve avizovaný nový dodavatel Punch Powertrain. Zatím je to však pořád Aisin, jen je asi trochu jinak odladěná. Na můj jízdní styl potřebovala více času na adaptaci.
Peugeot tvrďas
Podvozkově, tak jako ostatní modely značky, už nejsou naladěny příjemně a měkoučko. Není to podvozkový tvrďas, je však tuhý a prošoférsky orientovaný, ale nadále příjemný i na 18palcových discích. S těmito disky a nízkým profilem pneumatiky si už umí i trochu bouchnout do karoserie. Trochu mě překvapilo, že vzadu je vždy jednoduchá vlečná náprava. Nijak citelně to však neubírá z dynamických schopností 308-ky. Pochválit musím také vynikající odhlučnění při vysokých rychlostech a stabilitu i díky dobře rozložené hmotnosti. Nebýt hlučnějších zvolených pneumatik, tak je cestování na dlouhé trasy jedna velká pohádka a to i díky nízkým otáčkám motoru. Při 130 km/h točí 2 200 ot.min-1 a při 150 km/h zase 2 600.
Zdroj: automagazin, top-voziky.cz
