1,3 metru dlouhá čelist, velké zuby a tělo ve tvaru torpéda: vědci prozkoumali fosilie a objevili tak nový rod pliosaurů. Ostatky se nalezly v příkopu ve Francii.
S masivní, zubatou čelistí nově popsaný mořský plaz kdysi šířil děs přes oceán. Přibližně 170 milionů let staré zvíře z doby dinosaurů se stává jedním z nejstarších známých megapliosaurů, uvádí výzkumný tým v časopise „Scientific Reports“. Obr se proto přidělil do nové skupiny, nazvané Lorrainosaurus.
Pliosauři patřili mezi nejúspěšnější mořské predátory své doby a podle studie měli v oceánu podobnou roli jako kosatky dnes. Jednotlivé druhy mohly být dlouhé i více než deset metrů. Nyní popsaný druh byl pravděpodobně kolem šesti metrů dlouhý. A měl čelist asi 1,3 metru dlouhou s velkými, kuželovitými zuby a torpédovitým tělem. Zvířata se pohybovala čtyřmi ploutvovitými končetinami.
Ostatky starověké mořské příšery – megapliosaura
Fosilie Lorrainosaura se nalezly v roce 1983 v příkopu u silnice poblíž Metz v Lotrinsku na severovýchodě Francie, podle prohlášení doprovázejícího studii. Obnovené kosti a zuby Lorrainosaura jsou pozůstatky kdysi kompletní kostry. Ta se rozpadla a byla distribuována po starověkém mořském dně proudy a mrchožrouty. Teprve nyní je podrobně prozkoumali mimo jiné paleontologové z Bielefeldského přírodovědného muzea a univerzity v Uppsale ve Švédsku. ,,Lorrainosaurus byl jedním z prvních skutečně velkých pliosaurů,“ uvedl podle prohlášení Sven Sachs z Přírodovědného muzea. Založil dynastii dravých megamořských plazů, kteří ovládali oceány asi 80 milionů let.
Pliosauři byli mořští plazi s krátkým krkem a mohutnými lebkami. Jejich evoluce v obří vrcholové predátory vedla před více než 170 miliony let ke globálnímu úbytku dalších dravých mořských plazů, uvádí prohlášení. Studie nyní ukazuje, že tato adaptivní změna následovala po diferenciaci potravinových nik a globálním úbytku jiných dravých mořských plazů před více než 170 miliony let. Lorrainosaurus je tedy nejstarším známým příkladem obřích pliosaurů.
Zdroj: spiegel, Vapol
