Objevili jsme se na Farm of The Future („farma budoucnosti“) na univerzitě v nizozemském Wageningenu, kde se experimentuje s novými technologiemi a různými zemědělskými metodami.
Zlepšování zemědělských metod
Tady v Lelystadu však experimentují s různými zemědělskými metodami. A to včetně diverzity plodin, kdy se zde v jednu chvíli vysévá osm různých plodin včetně pšenice, cibule, brambor a bobu.
„Víme, že rozmanitost plodin funguje,“ říká pan Sukkel a dodává, že používají také krycí plodiny, které pomáhají zlepšovat půdu a biologickou rozmanitost. „Je to efektivnější využití vody, nižší riziko výskytu chorob způsobených škůdci, vyšší biodiverzita, lepší pro půdu a vyšší výnosy.“
Podle OSN se očekává, že v roce 2050 dosáhne světová populace téměř 10 miliard lidí. Pan Sukkel a jeho kolegové vyvíjejí udržitelné zemědělské systémy, aby zajistili dostatek potravin pro rostoucí světovou populaci, a zároveň se snaží snížit emise uhlíku.
Udržitelná produkce na farmě budoucnosti
Univerzita zahájila projekt Farm of the Future před čtyřmi lety poté, co zaznamenala pokles biologické rozmanitosti v důsledku změny klimatu. „Zajímalo nás, zda je možné navrhnout zemědělský systém s vysokou produkcí potravin s nulovou spotřebou energie z fosilních paliv, bez poškození pesticidy a který je odolný vůči silným dešťům nebo velmi dlouhým obdobím sucha.“
Včetně živočišných produktů se tento vývoz podle odhadů Wageningenského ekonomického výzkumu (WUR) a nizozemského statistického úřadu (CBS) v roce 2021 zvýšil o 9,4 % na rekordních 104,7 miliardy eur. Produkce pro tak velký exportní trh však vytváří velký tlak na životní prostředí v zemi.
Využití nových technologií
Jedním z jejich řešení boje proti suchu se stalo vytvoření drenážního systému, který shromažďuje přebytečnou vodu a čerpá ji pod zem. „V zimě máme příliš mnoho vody. Nyní veškerá voda odkapává do půdy a zachycuje se v drenážním systému. V podzemí máme velkou vodní bublinu.“
Na Farmě budoucnosti se nachází pásy s trvalými květinami, které zajišťují potravu a úkryt pro hmyz. „Když sklidíte všechno najednou nebo zasadíte všechno najednou, je to ekologická smrt. Nemohou přežít.“
Farma budoucnosti, která předvádí svůj výzkum a poznatky firmám a organizacím po celém světě, investovala do technologií, které mají pomoci její produkci, aby byla silnější a udržitelnější. Patří mezi ně i technologie, která rozpoznává plevel.
„Místo toho, aby stroj stříkal všechno stejnými dávkami, rozpozná plevel od kulturní rostliny a nastříká na něj trochu germicidu,“ říká pan Sukkel.
Podle něj však může být pro zemědělce náročné investovat do nových technologií kvůli vysokým nákladům. „Například jeden z větších strojů na sklizeň brambor stojí 500 000 eur (12 262 000 Kč). A to se používá jen čtyři týdny v roce.“
Nizozemská vláda rovněž odhalila radikální opatření k řešení škod na životním prostředí a nastínila ambice snížit do roku 2030 emise dusíku na polovinu. Jedním ze způsobů je, že začne prosazovat snížení počtu hospodářských zvířat o třetinu. To samozřejmě vyvolalo celonárodní protesty zemědělců.
Opatření a zhoršení kvality půdy
Na jihozápadě Nizozemska pěstuje Jacob van den Borne, farmář třetí generace, na 900 hektarech půdy především brambory, ale také cukrovou řepu, pšenici a ječmen a drobné plodiny, jako je pastinák a sladké brambory. Kromě prodeje na domácím trhu vyváží také do zemí, jako je Anglie, Německo, Belgie a Francie.
Pan van den Borne začal investovat do širší škály plodin, když si všiml, že se kvalita půdy zhoršuje. Jako zastánce precizního zemědělství se obrátil na technologii GPS, aby mohl co nejefektivněji měřit, analyzovat a zkoumat své plodiny a dosáhnout tak vyšších výnosů.
Investoval do technologie skenování půdy, která mu umožňuje mapovat a dokumentovat každý metr čtvereční půdy. „Dává mi to možnost zlepšit potenciál půdy a předpovědět, která místa jsou dobrá, a napravit ta ostatní.“ Využívá také senzory a datovou infrastrukturu.
„Na tyto investice jsem vynaložil asi 1 milion eur, ale mám pravidlo – neinvestovat do nových hraček, dokud nejsou splacené ty staré.“
Říká, že klíčovým zaměřením pro příští rok je variabilní zavlažování. To poskytuje předem naplánované množství vody v kontrolovaných časech. „Jedná se o zavlažování podle potřeby. Nemůžeme ovlivnit počasí, ale jedna věc, která je opravdu měřitelná, je počasí. Pokud neprší, můžeme vodu přidat.“
Je zemědělství v Nizozemsku udržitelné?
Meino Smit, který vede ekologickou farmu a napsal doktorskou práci o udržitelnosti nizozemského zemědělství v letech 1950-2015, se obává, že „nizozemské zemědělství není v současné době udržitelné“.
„Technologie mají negativní dopad na životní prostředí; čím více techniky používáte, tím více vytváří negativní dopady na životní prostředí,“ říká.
„Velké stroje velmi škodí půdě a spotřebovávají mnoho energie. Technika není řešením. Potřebujeme snížit spotřebu energie v kombinaci s technikou a prací.“
Při pohledu do budoucna zemědělci chápou, že se musí více přizpůsobovat v důsledku klimatických změn, říká pan van den Borne. „Produkujeme efektivněji s nižší ekologickou stopou; nejde jen o kvantitu, ale také o kvalitu.“
Stejně jako mnoho dalších zemědělců i on pociťuje tlak. „Je to dost děsivé, ale méně než 1 % světové populace živí zbytek. Je to docela důležitá práce.“
Zdroje: bbc, Vapol
