Nikdo neví, kolik máte peněz. Neví, jestli jste lakomí nebo rozhazovační. Neví jestli žijete někde, kde vlastnictví auta patří k levným/dražší záležitostem. Protože nikdo nemůže vědět, do jaké míry tyto faktory ovlivňují vaše rozhodnutí. Máme tendenci cenu daného vozu zmínit, ale nezabýváme se jí. Základní cena Nissanu Z Automatic 2023 je 42 085 USD (925 000 Kč). Stojí však za to, abychom se jí na chvíli zabývali. Tato cena je o cca 300 000 Kč nižší než kupní cena nejzřetelnějšího konkurenta Z, Toyoty GR Supra 3.0.
Pro získání kovaných kol Rays, mechanického diferenciálu s omezenou svorností a čtyřpístkových předních brzd Akebono našeho testovacího vozu musíme překročit 10 000 USD (cca 220 000 Kč) na výbavu Z Performance. I tak si Nissan Z Automatic udržuje finanční odstup od Supry. Tato doporučená cena vypadá ještě působivěji, když si uvědomíte, že předchůdce tohoto Z, 300ZX Turbo Automatic z roku 1990, stál tehdy 34 075 dolarů (750 000 Kč). To by dnes bylo více než 79 000 dolarů (175 000 Kč). Pojďme si tedy říct, co za relativně příznivou cenu Z dostanete a co ne.
Na co se můžeme těšit?
Šestistupňovou manuální převodovku Z jsme již testovali. A tak jsme si řekli, že ji vyzkoušíme s devítistupňovou automatickou převodovkou. Tuto převodovku si zvolíte a bez nákladů. Podle očekávání je automatické Nissan Z rychlejší než jeho manuální protějšek, alespoň pokud oba vozy používají 91oktanové palivo. Na západním pobřeží s nedostatkem oktanů automatické Z překonalo vůz s manuální převodovkou. Na zrychlení na stovku potřebovalo 4,3 sekundy oproti 4,5 sekundy u šestistupňové převodovky. Automatické Z zvládlo půl kilometru za 12,7 sekundy při rychlosti 185 km/h. Manuální vůz dosáhl času 13 sekundy při rychlosti 178 km/h.
Přestože však automatické Nissan Z zvítězilo, myslíme si, že by mohlo být ještě lepší. A to proto, že manuálně řízené Z už to dokázalo, když jsme ho testovali na plnohodnotný oktanový olej 93. Na stovku za 4,1 sekundy a na půl kilometru za 12,6 při rychlost 185 km/h. Zdá se, že Zetko žízní po dobrém palivu. Zdá se rozumné očekávat, že automatické Z by mohlo překonat hranici 4 sekundy na stovku s prémií z východního pobřeží a perfektním startem.
Nejlevnějších 400 koní
To druhé se může zdát ošemetné, protože přeplňovaný 3 litrový šestiválec Nissan o výkonu 400 koní dosahuje divokého točivého momentu 350 N.m již při 1600 otáčkách za minutu. Takže je obtížné opustit startovní čáru, aniž by se kola protáčela na pneumatikách Bridgestone Potenza S007 B-Silent o rozměru 275/35R-19. S manuální převodovkou Nissan Z Automatic můžeme trochu rozumně prokluzovat spojkou, aby se zvládlo setkání gumy s vozovkou. Nicméně automatický vůz přenechává řízení vlastním počítačům. Většinou na úkor čistého úniku z dráhy. Převodovka neumožňuje start na druhý rychlostní stupeň v manuálním režimu a systém launch control se po dvou jízdách sám od sebe stal nedostupným. A to z důvodu potřeby času na vychladnutí. Protože vyjetí z trati na druhý rychlostní stupeň nepřipadá v úvahu, je nejlepší strategií startovat ve středních otáčkách na první rychlostní stupeň.
Co se nám u Nissanu Z Automatic nelíbí?
Pokud se vám tedy zdá, že je Nissan Z Automatic rychlejší, než by odpovídalo času 4,3 sekundy na stovku – máte pravdu. Je to kvůli tomu, že při startu se musíte otáčet. Zetko v plné rychlosti potřebuje na zrychlení z 80 na 110 km/h pouhé 2 sekundy. To je o desetinu sekundy méně, než potřebovala mohutná Supra na stejném místě kalifornského testu. Tento automatický Z má rychlost, ale chybí mu počáteční jemnost.
Při rozjezdu z trati mu praskají pneumatiky. Při prudkém brzdění ABS chytá a pulzuje, což způsobuje, že vůz trochu tancuje, protože brzdy na obou stranách se vyhýbají zablokování – tento problém se odráží v jeho zastavení na 50 metrech ze 110 km/h, což je daleko za výsledkem Supry na 45 metrech. U vozu, který je zcela zjevně evolucí vozu, který debutoval před 20 lety (to je 350Z), byste si mysleli, že nové Z bude mít větší úroveň, a to jak v oblasti ladění, tak designu. Proč jsou například dvířka palivové nádrže tak obrovská? Zabírají asi polovinu pravého zadního čtvrtého panelu. To vypadá jako artefakt uspěchaného designového procesu, ne jako něco, co se vařilo od doby, kdy Bob Barker pořádal předváděcí akce.
A jaký je verdikt automatického Nissanu Z?
Tím se dostáváme k nejčastěji citované kritice Nissanu Z Automatic, a to že působí staře. To je pravda a přidání pádlových řadicích pák a elegantního devítistupňového automatu na jeho atmosféře z roku 2000 nic nemění. Nicméně zastaralost nemusí nutně znamenat odpornost. Vzhledem k tomu, jak často nás rozčilují interiéry zaměřené na dotykové obrazovky, s haptickými a virtuálními prvky, analogová příchuť Zetka přinejmenším umožňuje intuitivní ovládání. Jistě, tlačítka vyhřívání sedadel vypadají, jako by vypadla z Altimy z roku 2008 (a možná tomu tak skutečně je), ale pořád se používají stokrát snadněji než softwarové ovládací prvky pohřbené pod třemi nabídkami dotykového displeje.
A hele, je tu manuální nouzová brzda a analogové ukazatele na přístrojové desce. Jeden z nich je otáčkoměr otáček turbíny turbodmychadla, který ukazuje až 250 000 otáček za minutu. Když nahradíme takový hardware elektronikou, naříkáme nad tím. Takže nedovolme, aby známost plodila opovržení, když jde o trhání zatáček ruční brzdou na zasněženém parkovišti.
Ve skutečnosti nám automatické Z občas připomíná jiný výkonný vůz Nissan, který má dlouhé zuby: GT-R. Když se turbodmychadla v Z roztočí a tlak se dostaví, šestiválec vztekle hltá atmosféru, zatímco vy jedním okem sledujete tachometr a druhým pádlo pravého řazení, zážitek není úplně odlišný od toho, co zažijete v GT-R. Možná je to nejlepší způsob, jak si automatické Zetko představit – jako lehké, levné simulakrum GT-R, Godzilla Superleggera. Hej, pokud chcete dvě sedadla a 400 koní, je Z nejlevnější jízdenkou. Škoda, že to neskrývá trochu lépe.
Zdroj: caranddriver, Vapol
