Teplota vajíček určuje, zda se narodí mořský želví samec nebo samice. Studie však ukazuje: Další faktor je zřejmě zásadní – s ničivými následky.
Nevyvážený poměr pohlaví u zelených mořských želv
Někdo by si vlastně mohl myslet, že pro zachování druhu je výhodou, když se narodí více samic. Samec se totiž může pářit s více samicemi – ale u zelených mořských želv je poměr pohlaví někdy tak nevyvážený, že samice už samce prostě nenajdou.
V některých snůškách kolem Velkého bariérového útesu v Austrálii připadají na každého samce stovky samic. To činí reprodukci nepravděpodobnou.
Podle nové studie to způsobují těžké kovy, že se rodí ještě více samic mořských želv, uvádí výzkumný tým v časopise Frontiers in Marine Science. V souladu s tím mohou znečišťující látky napodobovat ženské pohlavní hormony a způsobit, že se vylíhne ještě více samic. Což se jeví jako hrozba pro zvířata, která se již klasifikovala jako ohrožená na Červeném seznamu Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN).
Čím teplejší písek, tím více samic
Již dlouho je známo, že sexuální vývoj embrya želvy ve vejci závisí na inkubační teplotě. Čím teplejší je písek, ve kterém jsou hnízda umístěna, tím větší je podíl samic. Rozhodující jsou teplotní výkyvy o několik stupňů Celsia. Kvůli klimatickým změnám a s tím spojeným celosvětovým nárůstem teplot se na mnoha místech rodí jen pár samců mořských želv. Ochránci zvířat se proto v pilotních projektech snaží ochladit hnízda.
Zjevně to ale nejsou jen rostoucí teploty, které způsobují více samic, ale také znečištění životního prostředí. ,,Zjistili jsme, že znečišťující látky z lidských činností mohou také ovlivnit poměr pohlaví zelených mořských želv a zvýšit již existující zaujatost vůči samicím,“ říká Arthur Barraza z Australian Rivers Institute na Griffith University. Těžké kovy se dostávají do životního prostředí například prostřednictvím ocelářských a uhelných elektráren.
Pro svou studii Barraza a jeho tým zkoumali zelené mořské želvy na Heron Island, malém korálovém ostrově v jižní části Velkého bariérového útesu. Ročně zde hnízdí 200 až 1 800 želv.
Těžké kovy zůstávají v tělech zvířat roky
Výzkumná skupina shromáždila 17 snůšek během dvou hodin po snesení vajec a znovu je pohřbila poblíž teplotních sond. Ty zaznamenávaly každou hodinu teplotu v hnízdě a na povrchu pláže. Na základě naměřené teploty tým předpověděl, ze kterých snůšek bude více samic a ze kterých více samců.
Když však vědci zkoumali pohlaví zvířat po vylíhnutí, ukázalo se, že se narodilo více samic, než se čekalo. Pravděpodobná příčina se nalezla v játrech mořských želv: V orgánu se nahromadily těžké kovy jako chrom, antimon a kadmium a také organické znečišťující látky, u kterých se předpokládá, že působí jako tzv. xenoestrogeny. To se týká molekul, které se vážou na receptory pro ženské pohlavní hormony.
Matka pravděpodobně přijala škodliviny potravou. ,,Ty se pak uloží v játrech embryí, kde mohou zůstat roky po vylíhnutí,“ vysvětluje Barraza.
Sklon k samicím se zvyšoval, čím více se játra kontaminovala antimonem a kadmiem. Vědci se domnívají, že pravděpodobně mají podobný účinek jako hormon estrogen a řídí tak vývoj směrem k ženám.
Ačkoli nebylo s jistotou prokázáno, že tyto přesné znečišťující látky vedou k většímu počtu samic, vědci se obávají: ,,Čím více se poměr pohlaví blíží 100 % samic,“ říká Barraza, ,,tím obtížnější se budou dospělé želvy množit.“
Zdroj: spiegel, Vapol
