Hluboko v oceánu, vysoko v horách – odborníci již objevili mikroplasty téměř všude, nyní i v krvi lidí. Materiál cirkuluje v cévním systému – s nejistými následky.
Mikroplastické částice byly poprvé objeveny v lidské krvi. Nizozemští vědci z Vrije Universiteit Amsterdam analyzovali vzorky krve od 22 anonymních dárců a v 17 testech našli zbytky plastů.
Polovina zkoumaných vzorků obsahovala PET plast, který se běžně používá v nápojových lahvích, uvádí studie zveřejněná v časopise Environment International. Třetí obsahoval polystyren, který se nachází v obalech potravin. A ve čtvrtině vzorků krve našli vědci polyethylen, který se používá k výrobě plastových tašek.
Částice polymeru v krvi
„Naše studie je první známkou toho, že máme v krvi částice polymeru – to je převratný výsledek,“ řekl autor studie a ekotoxikolog Dick Vethaak pro britský „Guardian“. Vědci nyní chtějí zvýšit počet vzorků, aby získali další poznatky. Protože to, jak plast v krvi ovlivňuje zdraví, musí být ještě prozkoumáno.
Nizozemští vědci se obávají, že by částice mohly migrovat tělem a případně se usadit v orgánech. Laboratorní testy také již ukázaly, že mikroplasty poškozují lidské buňky. Studie o škodlivosti drobných částic ve vzduchu – tzv. jemného prachu – již existují. Ty naznačují, že částice každý rok způsobí miliony předčasných úmrtí .
Plastové částice zkoumané v nové studii mají velikost pouhých 0,0007 milimetru. Podle článku se množství a typ mikroplastů ve vzorcích velmi lišily. Co by částice mohly v těle dělat, závisí také na tom, jak přesně se distribují v krevním řečišti. Je možné, že proniknou do imunitních buněk, jiné by se mohly připojit k proteinům nebo lipidům, píší vědci.
Další otevřenou otázkou je, zda se mikroplasty mohou přes kapilární cévy dostat do orgánů, jako jsou játra nebo slezina, a hromadit se tam dlouhodobě. Podle expertního týmu velikost, tvar, povrchová chemie a náboj částice přesně určují, jak se chová v lidském krevním řečišti.
„Velká otázka zní: co se děje v našem těle?“ vysvětlil Vethaak. „Zůstávají tam částice? Transportují se do konkrétních orgánů nebo procházejí hematoencefalickou bariérou? A mohou se stát tato množství dostatečně vysoká, aby způsobila onemocnění?
Mikroplasty v kojeneckých lahvích
Dick Vethaak má podezření, že zranitelné skupiny, jako se stávají malé děti a kojenci, mohou mít kontaminaci drobnými plastovými částicemi. Předchozí práce ukázaly, že stolice miminek obsahuje desetkrát více PET mikroplastů než dospělí. Děti krmené plastovými lahvemi by mohly každý den spolknout miliony mikroplastových částic. „Víme také, že kojenci a malé děti jsou náchylnější k chemikáliím a částicím,“ říká toxikolog. „To mě hodně znepokojuje.“
Důvodem celosvětové kontaminace mikroplasty je mimo jiné obrovské množství odpadů, které se každoročně likviduje v životním prostředí. Ve výrobcích, které lidé denně konzumují, je přitom stále více plastových součástek.
Mikroplasty kontaminují nejen lidi, ale nyní celou planetu: od vrcholu Mount Everestu až po nejhlubší oceány. Existují pouze hrubé odhady množství plastů kolujících v životním prostředí. Odborníci předpokládají, že ročně skončí v zemi kolem 20 milionů tun různých plastů – například v podobě prachu z plastikářského průmyslu, jako oděrka od pneumatik automobilů, jako nedopalky cigaret nebo jako nedbale vyhozené hrnky od kávy.
Zdroj: spiegel, Vapol
