Brzy se mají zveřejnit první snímky z vesmírného dalekohledu Jamese Webba. Nasa ukazuje první snímky a už tluče do reklamního bubnu – zkouškou šatů, o kterých se říká, že patří mezi „jednu z nejhlubších nahrávek ve vesmíru“. Vesmírný dalekohled Jamese Webba se považuje za jeden z nejambicióznějších projektů v historii výzkumu. Je to nejdražší observatoř všech dob a ve vesmíru je teprve pár měsíců. Začátek projektu, který vyvinuly kosmické agentury NASA, evropská Esa a kanadská CSA, se opakovaně odkládal. Astronomové nyní netrpělivě očekávají první výsledky, které by měly být konečně k dispozici.
Dalekohled Jamese Webba
,,Jako předkrm, abych tak řekl, NASA ukazuje a již zveřejnila malinký detail obrázku. V podstatě je to testovací obrázek. Zobrazuje řadu hvězd a galaxií.“
Snímky dalekohledu se zdají většinou v infračerveném pásmu. Což je část elektromagnetického spektra, kde se očekává, že přístroj za miliardy dolarů má sledovat náš vesmír od jeho počátků před 13,8 miliardami let.
Snímek se vytvořil z desítek expozic během 32 hodin. Podle vědců jde o jeden z nejhlubších snímků vesmíru, který se kdy dosud pořídil.
Snímek se pořídil v polovině května při funkční kontrole Fine Guidance Sensor (FGS), pomocí kterého má být dalekohled ve skutečnosti přesně vyrovnán s měřenými objekty. Experti NASA chtěli zjistit, jak dobře může zařízení zůstat upevněno na cíli. V popředí obrázku je vidět několik hvězd, z nichž každá se rozvětvuje se šesti načervenalými třpytivými špičkami. Tento efekt mají na svědomí šestihranné zrcadlové segmenty, které se potáhly tenkou vrstvou zlata. Na pozadí snímku je vidět řada galaxií, píše NASA.
Detailní struktury ve slabých galaxiích
,,Když se pořídil tento snímek, měl jsem v sobě nadšení, že jsem jasně viděl všechny podrobné struktury v těchto slabých galaxiích,“ řekl Neil Rowlands, jeden ze zúčastněných vědců. Podle jeho kolegyně Jane Rigbyové z Goddard Space Flight Center NASA by se velmi slabé galaxie na snímku měly v nadcházejících měsících podrobněji studovat dalekohledem.
Teprve v lednu dosáhl dalekohled svého cílového bodu 1,5 milionu kilometrů od Země, v takzvaném druhém Lagrangeově bodu. Astronomové očekávají převratné poznatky z dosud nejvýkonnějšího dalekohledu a závěry o vzniku prvních hvězd a galaxií.
Zdroj: spiegel, Vapol
