Doba přežití jednoho měsíce je obrovský úspěch, říkají lékaři Davida Bennetta. Je prvním člověkem, kterému se implantovalo prasečí srdce. Jeho tělo stále mohlo zvířecí orgán odmítnout, to se ale zatím nestalo.
Měsíc po transplantaci se muži v USA, kterému transplantovali prasečí srdce, daří za daných okolností dobře. David Bennett, 57, je naživu a zdráv, řekl v neděli ráno mluvčí University of Maryland.
Bennett si nechal 7. ledna implantovat prasečí srdce. Přenos zvířecích orgánů na člověka se nazývá xenotransplantace.
Xenotransplantace srdce
„Dlouhá doba přežití jednoho měsíce je pro xenotransplantaci obrovským úspěchem, zvláště když uvážíte, že první transplantace srdce z člověka na člověka v Německu trvala méně než 24 hodin,“ vysvětlil Joachim Denner, odborník na transplantace z Freie Universität Berlin.
Ale chirurgie je nové vědecké území. Hrozí, že se situace zhorší.
Největším nebezpečím pro jeho život je odmítnutí orgánu, říká odborník Denner. Imunitní systém člověka potřebuje určitou dobu, než si vybuduje imunitní odpověď. V tuto chvíli se protilátky a imunitní buňky, které jsou schopny srdce odmítnout, teprve tvoří.
Bennett potřebuje 24hodinový dohled
Podle lékařského centra University of Maryland v Baltimoru, kde k operaci došlo na začátku ledna, Bennett nevykazoval žádné známky odmítnutí. Byl vzhůru, reagoval a zeptal se lékařského personálu, kdy může jít domů. To se však pravděpodobně v dohledné době nestane, protože Bennett se musí na klinice nepřetržitě sledovat.
Lékařským počinem vědců v USA bylo obejít nebo jinak převrátit různé mechanismy v lidském těle, které by mohly hned od počátku vést k odmítnutí. Aby se jejich orgány začaly používat pro lidi, musí se upravit genom dárcovských zvířat.
V případě z USA bylo provedeno deset genetických modifikací. Mimo jiné jde o určité cukerné struktury na povrchu prasečích buněk, proti kterým má člověk přirozeně protilátky. Kromě toho existuje riziko krevních sraženin. Pacientovi se také podávají léky na potlačení imunitní reakce.
Výzkumy už od 80. let
Xenotransplantace se zkoumaly od 80. let 20. století. Prasata se hodí jako dárci, protože jejich metabolismus je podobný lidskému. Ve Spojených státech v 80. letech minulého století lékař implantoval srdce z paviána odsouzenému novorozenci s dysfunkčním srdcem. Dívka přežila jen pár týdnů. Podle Dennera je v Německu rekord přežití paviána s prasečím srdcem 195 dní.
Prase pro transplantaci v Baltimoru se chová v americké společnosti. A to ve stájích, které se přísně uzavírají a monitorují. Nyní se zde umístilo jen několik prasat. Pokud však dojde k dalšímu pokroku, poptávka by se mohla v následujících letech a desetiletích prudce zvýšit. A konečně, další orgány, jako jsou ledviny a buňky ostrůvků, které produkují inzulín, by se mohly také použít k transplantaci.
Zdroj: spiegel.de, Vapol.cz
