Bílá barva pomáhá proti hromadění tepla ve městech. Podle studie by osázené střechy měly naopak malý efekt. Ti, kteří žijí v hustě zastavěných centrech, trpí klimatickou krizí více – ale je méně pravděpodobné, že ji podpoří.
Města jsou skutečnými tepelnými ostrovy, zejména v létě, a proto jsou naléhavě zapotřebí opatření k ochlazení městských oblastí. Podle nové studie založené na počítačových simulacích by mohly být obzvláště účinné reflexní střechy. Teploty v Londýně lze podle toho v horkých dnech snížit o 1,2 stupně Celsia. A v některých částech města dokonce až o dva stupně. Osazené střechy, pouliční zeleň a fotovoltaické systémy by měly malý až žádný efekt.
Pro studii v časopise „Geophysical Research Letters“ analyzovala výzkumná skupina vedená Oscarem Broussem z University College London dopad různých opatření na teploty v oblasti velkého Londýna. Vědci použili data z 26. a 27. července 2018, dnů s nejvyššími teplotami zaznamenanými v britském hlavním městě do té doby. Trojrozměrný model simuloval podrobné teplotní trendy v různých městských oblastech s přesností na jeden kilometr a jednu hodinu.
Bílé barvy, speciální materiály, lehký beton nebo kovy
Zdaleka nejlépe si vedly takzvané chladné střechy. Koncept zahrnuje různá opatření, jako je nátěr bílou barvou, použití speciální tenkovrstvé hmoty a použití světlého betonu nebo kovů. Všechny ve vysoké míře odrážejí sluneční paprsky, takže paprsky střechu výrazně nezahřívají.
Studie zjistila mnohem menší účinky pro jiné přístupy. Pokud by byly všechny střechy v Londýně, kde je to možné, pokryty solárními panely, snížilo by to teplotu o 0,5 stupně. Více stromů a další uliční zeleně mělo za následek pokles o 0,3 stupně. Zelené střechy by ve dne snížily teplotu asi o 0,5 stupně, ale v noci by ji o stejnou hodnotu zvýšily. Vzhledem k tomu, že rostliny ochlazují své prostředí odpařováním vody, bylo by to spojeno i s vyšší vlhkostí, která se na vlhkosti podílí.
Lidé v jižních zemích to vědí už dlouho
,,Rozsáhle jsme testovali několik metod, které by města jako Londýn mohla použít k přizpůsobení a zmírnění rostoucích teplot,“ vysvětlil Brousse. ,,Zjistili jsme, že chladné střechy jsou nejlepším způsobem, jak udržet nízké teploty v extrémně horkých letních dnech.“ Jiné metody mají různé důležité vedlejší účinky, ale žádná nedokázala snížit venkovní teplo ve městě na téměř stejnou úroveň. V jižních zemích se tento efekt již dlouho využívá při natírání venkovních stěn a střech bílou barvou.
Vědci také spočítali, kolik energie by mohly poskytnout solární články na londýnských střechách: stačilo by to na plošné provozování klimatizačních systémů. Jelikož ale klimatizační systémy odvádějí teplo z budov ven, ochlazení na vnitřní teplotu 21 stupňů by zvýšilo průměrnou teplotu ve městě o 0,15 stupně. V hustě zastavěném centru Londýna by bylo venku ve skutečnosti asi o jeden stupeň tepleji.
Hustě zastavěná města jsou klimaticky přátelská…
Přestože kompaktní města jsou v klimatické krizi ohrožena jako tepelné ostrovy, stěhování na venkov by bylo kontraproduktivní. Ukazuje to další studie, která srovnává emise skleníkového plynu oxidu uhličitého (CO₂) lidmi ve městech. Obyvatelé hustě zastavěných vnitřních měst jsou tedy zodpovědní za nižší emise CO₂ na hlavu než obyvatelé jiných oblastí. Což znamená, že méně přispívají ke globálnímu oteplování.
Kompaktní, hustě obydlená města se považují za udržitelný model budoucnosti. A to proro, protože díky krátkým vzdálenostem k důležitým zařízením povzbuzují lidi, aby místo autem cestovali pěšky nebo veřejnou dopravou. Navíc u mnoha bytů v domě je potřeba méně energie na vytápění na domácnost.
Analýza dat z 919 evropských měst, včetně 127 v Německu, potvrdila, že obyvatelé hustě osídlených center mají nižší uhlíkovou stopu než obyvatelé volně zastavěných předměstí. Tým vedený Markem Nieuwenhuijsenem z Institutu pro globální zdraví v Barceloně ve Španělsku publikoval odpovídající studii v odborném časopise „The Lancet Planetary Health“.
…ale zdraví škodlivé
Tito obyvatelé měst se však musí potýkat i s některými nevýhodami. „Tato studie ukazuje, že evropská kompaktní města mají tendenci mít horší kvalitu vzduchu, méně zelených ploch i vyšší teploty místního povrchu. A tedy i vyšší úmrtnost ve srovnání s městy s nižší hustotou obyvatelstva,“ píší autoři studie. Zasazují se o další rozvoj kompaktních měst a zmírňování negativních dopadů husté zástavby.
Od začátku července platí v Německu zákon o přizpůsobení se klimatu. Poskytuje federálním, státním a místním vládám rámec pro předkládání strategií a opatření pro přizpůsobení. Podle Spolkové agentury pro životní prostředí se například městské prostory mají navrhnout tak, aby shromažďovaly dešťovou vodu a udržovaly ji ve vodním cyklu. Dalo by se tak čelit povodním, ale i horku a suchu.
Zdroj: spiegel, TowPoint
