Vědci natočili rybu plavající v mimořádné hloubce oceánu. Jedná se o nejhlubší pozorování tohoto druhu, jaké se doposud podařilo. Nejníže pozorovaným živočichem se stal plž z rodu Pseudoliparis a vědci jej zachytili, jak plave v hloubce 8 336 m. Natočil ho autonomní „přistávací modul“ vysazený do příkopu Izu-Ogasawara na jihu Japonska.
Plži jsou rekordmany v hlubinném životě
Vedoucí vědec uvedl, že plž z rodu Pseudoliparis by se mohl nacházet v maximální hloubce, kterou může jakákoli ryba přežít nebo velmi blízko této hloubky.
Předchozí pozorování nejhlubší ryby vědci provedli v hloubce 8 178 m, jižněji v Tichém oceánu v Mariánském příkopu. Tento objev tedy překonává dosavadní hloubkový rekord o 158 m.
„Pokud bychom tento rekord překonali, šlo by jen o centimetry, možná jen o několik metrů,“ řekl profesor Alan Jamieson pro BBC News.
Vědec z University of Western Australia, který se zabývá hlubokomořskými výzkumy, před deseti lety předpověděl, že se ryby pravděpodobně mohou nacházet až v hloubce 8 200 až 8 400 metrů. Deset let výzkumů po celém světě to potvrdilo.
Plž Pseudoliparis v akci
Mládě Pseudoliparis vědci natočili kamerovým systémem připevněným k zátěžovému rámu, který vypustila z boku loď DSSV Pressure Drop. Do rámu přidali návnadu, která měla přilákat mořské živočichy.
Přestože se nepodařilo ulovit exemplář plže, aby se dalo plně určit jeho druhový typ, zachytili několik ryb o něco výše ve vodním sloupci v nedalekém Japonském příkopu v hloubce 8 022 m.
Odolní plži vydrží obrovský tlak
Jednalo se opět o plže Pseudoliparis belyaevi, kteří vytvořili rekord v nejhlubší ulovené rybě.
Hlemýždi jsou skutečně pozoruhodní. Existuje více než 300 druhů, z nichž většina je ve skutečnosti mělkovodní a vyskytuje se v ústích řek.
Skupina plžů se však přizpůsobila i životu v chladných vodách Arktidy a Antarktidy a také extrémním tlakovým podmínkám, které panují v nejhlubších příkopech světa. V hloubce 8 km na ně působí více než 80 megapascalů, tedy 800násobek tlaku na povrchu oceánu.
Jejich želatinová těla jim pomáhají přežít. Další výhodou je, že nemají plovací měchýř, což je orgán naplněný plynem, který slouží k řízení vztlaku a který se vyskytuje u mnoha jiných ryb.
Stejně tak jejich přístup k potravě – jsou sací a konzumují drobné korýše, kterých je v příkopech mnoho.
Teplejší vody poblíž Japonska
Profesor Jamieson tvrdí, že objev ryb, které žijí hlouběji než ryby nalezené v Mariánském příkopu, je pravděpodobně způsoben poněkud teplejšími vodami Izu-Ogasawary u Japonského pobřeží.
„Předpokládali jsme, že nejhlubší ryba by se měla nacházet právě tam. Také jsme předpokládali, že by se mělo jednat o plže,“ řekl.
„Jsem frustrovaný, když mi lidé říkají, že o hlubokých mořích nic nevíme“. Profesor Jamieson je zakladatelem Střediska hlubokomořského výzkumu Minderoo-UWA. Na této expedici, která zkoumala také Rjúkjúskou příkopovou propadlinu, spolupracoval s týmem z Tokijské univerzity mořských věd a technologií.
Dobrodružství pod mořem
V letech 2018 a 2019 navštívil americký dobrodruh Victor Vescovo nejhlubší části pěti hlavních oceánů Země s ponorkou DSSV Pressure Drop a její posádkou Limiting Factor.
Texasan se stal prvním člověkem v historii, který absolvoval několik ponorů, a profesor Jamieson působil jako jeho hlavní vědec.
Loď i ponorka se loni prodaly organizaci pro mořský výzkum Inkfish a odeslaly na rekonstrukci do San Diega.
Lodě získaly nová jména, a to Dragon a ponorka Bakunawa. V červnu se opět vydají na moře a profesor Jamieson má zde působit opět jako hlavní vědec.
Profesor Jamieson, který se narodil ve Skotsku, se zasloužil nejen o objevení nejhlubších ryb v našich oceánech, ale také nejhlubších chobotnic a medúz.
Zdroje: bbc.com, TowPoint
