Nemoc postihuje karibské korály a vědci ji nazývají „nejsmrtelnější poruchou, jaká kdy byla v Karibiku zaznamenána“. O příčině mohou odborníci jen spekulovat – ale existují první náznaky.
Globální populace korálů jsou na tom špatně. Citliví tvorové jsou stále častěji sužováni tepelným stresem, například kvůli globálnímu oteplování – teplejší voda je vybělí a zůstanou jen ulity. Podobné nebezpečí hrozí při okyselování oceánů, protože tento proces zabraňuje tvorbě nových vápencových schránek.
Šířící se nemoc
Korálům v Karibiku nyní hrozí nové problémy. Na tamních útesech se šíří záhadná nemoc. Ta již zničila velké populace: v případě „Stony Coral Tissue Loss Disease“ (SCTLD) odumírá měkká tkáň mnoha tvrdých korálů z dosud neobjasněných příčin. Ohnisko se poprvé zaregistrovalo v roce 2014 na jihu Floridy. Od té doby se rozšířilo po velkých částech Karibiku – od Baham až po Malé Antily na jihu mořské oblasti.
V roce 2018 choroba smetla Mezoamerický útes – také známý jako Velký Mayský útes – z mexického poloostrova Yucatán a pobřeží Belize, Guatemaly a Hondurasu. Jak nyní uvádějí mexičtí vědci po analýzách na severu útesu v časopise „Communications Biology“, SCTLD tam postihuje téměř 30 druhů korálů, které často umírají během týdnů. Podle zprávy se druhy korálů u pobřeží Yucatánu decimovaly o 10 až 94 procent.
Podle týmu vedeného Lorenzem Álvarezem-Filipem z Universidad Nacional Autónoma de México v Puerto Morelos (stát Quintana Roo) se zdají postižené zejména tvrdé korály z čeledi Meandrinidae. Z nichž většina se stala zdecimována z více než 50 procent. Kromě různých druhů rodu Meandrina k nim patří i sloupcovitý korál Dendrogyra cylindrus, jehož populace se zhroutily o více než 80 procent.
Zdecimované populace korálů
Postižené druhy korálů tvoří v podstatě základ útesů a nyní se nahrazují jinými skupinami korálů. Ty však neplní různé funkce příslušných tvrdých korálů. „Tato nově se objevující záhadná nemoc se pravděpodobně stane nejsmrtelnější poruchou, jaká se kdy v Karibiku zaznamenala,“ píše tým.
Příčina jevu zatím není známa. Studie naznačují, že by mohly být zapojeny jak bakterie, tak viry. Na rozdíl od bělení korálů v mnoha mořských oblastech, jako je Velký bariérový útes, se teplota moře pravděpodobně přímo nepodílí na odumírání korálů. Na druhou stranu vědci našli silné důkazy, že se zdají postiženy zejména ty útesové zóny, které se nacházejí v blízkosti silně urbanizovaných nebo turistických pobřežních oblastí. Například na severním východním pobřeží Yucatánu poblíž Cancúnu, oblíbeného rekreačního místa mezi turisty.
Naproti tomu izolované útesy jsou méně poškozené. Loňská studie ukázala, že svou roli může hrát i znečištění životního prostředí lodní dopravou.
Pěstované tvrdé korály
Rozhodující otázkou nyní je, zda se korály mohou vzpamatovat, píše tým. Malé korály o průměru menším než pět centimetrů nemoc téměř nepostihuje. Trvá však mnoho let, než korály znovu dorostou. Zbylé pozůstatky korálů jsou navíc na mnoha místech zarostlé řasami, což ještě více ztěžuje obnovu útesů.
,,Přírodní procesy proto nemusí být dostatečné k tomu, aby kompenzovaly vážné ztráty populace mnoha druhů korálů v důsledku vypuknutí SCTLD,“ píše tým. Možná se nutně napadené tvrdé korály nejprve musí kultivovat. A poté cíleně přesídlit.
Zdroj: spiegel, Vapol
