Průzkum stovek žab v Jižní Americe ukázal, že mnohem více žab je biofluorescenčních, než se dosud předpokládalo. Toto zjištění uvedli vědci v preprintu zveřejněném 28. července na webu bioRxiv.org. Podle vědců mohou mít tyto přízračné barvy význam pro komunikaci žab s příslušníky stejného druhu. Za soumraku mohou mnohé žáby fluoreskují slabou zelenou nebo oranžovou záři.
Vizuální vnímání
„Tato zjištění nám připomínají, abychom si jako lidé ověřili vlastní vnímání“, říká Jennifer Lambová, herpetoložka ze St. Cloud State University v Minnesotě, která se na výzkumu nepodílela. „Z hlediska našich smyslů jsme velmi vizuálně dominantní. A ostatní zvířata také, ale mohou tento vizuální svět vnímat jinak než my.“
Biofluorescence u živočichů a výzkum
Biofluorescence se vyskytuje u mnoha druhů živočichů. Dochází k ní, když organismus absorbuje světlo o jedné vlnové délce nebo barvě a opětovně ho vyzařuje o jiné vlnové délce s nižší energií. V posledních několika letech vědci rozpoznali tuto vlastnost u stále většího množství druhů. A to třeba v srsti létajících veverek a ptakopysků až po hnízda některých vos.
Fluorescence se poprvé objevila u žab v roce 2017. Od té doby vědci testovali na fluorescenci další obojživelníky, říká Courtney Whitcherová, evoluční bioložka z Floridské státní univerzity v Tallahassee. Výzkumy biofluorescence žab však podle ní používaly pouze jeden nebo dva zdroje světla. Obvykle fialové nebo ultrafialové světlo.
Aby získali podrobnější a ucelenější obraz o tom, jak fluoreskují žáby, Whitcherová a její kolegové je testovali s použitím pěti různých zdrojů světla pokrývajících škálu vlnových délek od zelené po ultrafialovou. Od března do května 2022 tým odchytil a nasvítil 528 jednotlivých žab v Brazílii, Kolumbii, Ekvádoru a Peru a měřil veškeré opětovně vyzařované světlo.
Výsledky testování
Všech 151 druhů žab, které testovali, vykazovalo určitý stupeň fluorescence. A to v rozmezí od 2 % původní intenzity světla až po výrazně přes 90 %. Před touto studií se za fluoreskující žáby považovaly méně než dvě desítky ze 42 dříve testovaných druhů.
Zelená a oranžová fluorescence žab byla nejintenzivnější při modrém světle, které převládá za soumraku. To je podobné tomu, jak fluoreskují mnohé druhy salamandrů pod modrým světlem, říká Lamb (SN: 2/27/20).
Fluorescence je vzácná a je všude!
Fluorescence u suchozemských živočichů „se donedávna považovala za vzácnou, a když ji lidé hledají a zkoumají více druhů, ukáže se, že je všude,“ říká zooložka Linda Reinholdová, která nedávno absolvovala postgraduální studium na James Cook University v australském Queenslandu. „Stalo se tak jen proto, že to nikdo předtím nehledal.“
Mnohé části těla žab, které silně fluoreskují, se podílejí také na signalizaci ostatním žábám. Velká část fluorescence se zřejmě soustředila na hrdlo a spodní stranu žab, které se běžně používají při namlouvacích rituálech. „Zatímco volají, tato oblast hlasového vaku se rozšiřuje a smršťuje,“ říká Whitcher. Fluorescence může přispět k nápadnějšímu projevu.
Zelená záře je pravděpodobně něco, co ostatní žáby mohou vidět, říkají vědci. Tým zjistil, že za soumraku – v době, kdy se žáby obvykle dvoří a páří – jsou žabí oči poměrně citlivé na zvláštní zelené světlo, které vyzařuje žabí kůže. Oranžová fluorescence může být naopak určena pro jiný přijímač, například pro predátora. Podle Whitchera může sloužit jako maskování nebo varovný signál.
Testování žab může pomoci vysvětlit míru fluorescence
Podle evolučního biologa Marka Scherze z Dánské přírodovědecké univerzity v Kodani je „ohromující“, jak je fluorescence u těchto žab rozšířená. „Ani jeden z testovaných druhů nefluoreskoval,“ říká a dodává, že testování žab proti různým vlnovým délkám světla by mohlo pomoci vysvětlit míru fluorescence.
Je však skeptický k tomu, že by fluorescence u žab byla dostatečně silná pro komunikační účely. Říká, že soumrak je mnohem slabší než denní světlo, takže nemusí být k dispozici mnoho světla pro přeměnu na smaragdovou záři.
Whitcher nyní zkoumá, zda fluorescence u žabích samců ovlivňuje výběr žabích samic při páření. „Možná existuje určitý práh intenzity fluorescence, který je nutný k vyvolání nějaké behaviorální reakce,“ říká.
Zdroje: sciencenews, Vapol
