Evropské voliče odrazují před volbami do evropského parlamentu kampaně na sociálních médiích. Portál Euronews se podíval na několik zemí EU, kde se tyto kampaně objevily a zkoumal také, zda na občany fungovaly.
Kampaně, které mají odradit lidi od eurovoleb
Na sociálních sítích se na poslední chvíli šíří protivolební kampaně. Jejich cílem je odradit lidi od účasti v eurovolbách, které se konají tento týden, varoval ve středu Evropský parlament.
Podíváme se na některé příklady kampaní, které kolují napříč Evropou.
Itálie: zůstaňte doma
Zdá se, že v Itálii sílí hnutí, které se zdržuje hlasování. Pod hashtagy #iononvoto (nevolím) a #iorestoacasa (zůstávám doma) dávají tisíce uživatelů na platformě X (dříve Twitter) najevo, že se voleb do evropského parlamentu nezúčastní a odmítají politický systém. Podle mluvčího Evropského parlamentu, který toto hnutí identifikoval a informoval o něm, je jejich cílem odradit ostatní občany od toho, aby šli tuto sobotu a neděli k volbám.
„Je to narativ, který jsme viděli při minulých volbách. I tehdy se opakoval, že volby nebudou svobodné a spravedlivé,“ uvedl ve čtvrtek mluvčí. Hashtag se skutečně použily již dříve při celostátních hlasováních v letech 2014 a 2022.
Tyto příspěvky často doprovází fotomontáže nebo videomontáže. Jejich cílem je zesměšnit politiky a jejich strany. Obsah se sice liší, ale některá témata se opakující. Jde o odmítání EU, nepřátelství vůči migrantům, nedůvěru k vakcínám a odmítnutí vyslání italských vojáků na pomoc Ukrajině, čímž se naznačuje možná ruská intervence.
Německo: zaškrtněte (pravé) políčko
Němečtí voliči se na TikToku setkali s obrázky, které je instruují, jak mají označit svůj hlasovací lístek při volbách. Příspěvky upozorňují, že křížek, který se vejde do kroužku, je správný a započítá se jako platný. Pokud křížek přesáhne jeho okraje, je špatný a takový lístek nebude uznaný. Tvrdí, že jde o spiknutí proti německé krajně pravicové straně Alternativa pro Německo (AfD), uvedl server Euronews.
Podle falešných zpráv mají volební úředníci kontrolovat, zda se všechny hlasy ve prospěch AfD samy vejdou do kroužku a nepřesáhnou jeho okraje. Jinak nebudou platné. Německý volební zákon však říká, že voliči mohou označit svůj hlasovací lístek křížkem v kroužku nebo i „jiným způsobem“.
Další problém s korespondenčním hlasováním způsobil zmatek: některé zprávy na X tvrdí, že hlasovací lístky s ustřiženými rohy jsou neplatné. To je však také nesprávné. Německý volební zákon uvádí, že korespondenční hlasovací lístek je v rozích odstřižený, aby se přizpůsobil zrakově postiženým osobám.
Španělsko a Francie: Neplatné hlasování
Dezinformace nejsou vždy organizované ze zahraničí a mohou vycházet z jednotlivých iniciativ s humornými nebo klamavými úmysly. Hrstka španělských uživatelů se se svými příznivci podělila o „techniku“, která údajně umožňuje „dvojí hlasování“. Tvrdili, že vložením dvou hlasovacích lístků do obálky a přidáním ručně psané poznámky o procentech je možné rozdělit svůj hlas mezi dvě strany.
Tento trik není účinný, protože by se tím hlas stal neplatným. Přiložené fotografie vždy ukazují rozdělení hlasů mezi strany Partido Popular (PPE) a Vox (ECR) a pocházejí z účtů uživatelů, kteří dříve podporovali levicové postoje. To tedy naznačuje, že jejich cílem má být klamání pravicových voličů.
Zatímco ve Francii se stala propalestinská kauza významným tématem kampaně krajně levicové strany La France Insoumise, lidé nepřátelsky naladění vůči této straně navrhli přidat na volební lístek kresbu palestinské vlajky, aby vyjádřili svou podporu. Tento zavádějící návrh, ať už humorný, nebo zlý, vzali vážně někteří uživatelé X i představitelé strany. A to včetně poslance Manuela Bomparda, který autorku jednoho z tweetů vyzval a obvinil ji ze snahy „uvést voliče v omyl“. Výsledkem by byly zkažené hlasovací lístky.
Zahraniční zásahy
Kromě těchto domácích snah o šíření zmatku se na historicky nejvyšší úroveň dostávají dezinformace související s EU ze strany zahraničních subjektů.
Nezávislá síť pro ověřování faktů European Digital Media Observatory (EDMO) v úterý zveřejnila výzkum, z něhož vyplývá, že dezinformace o politikách nebo institucích EU tvořily 15 % všech případů, které v květnu zjistila. Jde o nejvyšší hodnotu od roku 2023, kdy začala dezinformace o EU sledovat.
Společnost Meta, která vlastní Instagram a Facebook, však ve své zprávě o hrozbách zveřejněné koncem minulého měsíce uvedla, že pokusy o ovlivnění uživatelů na jejích platformách se většinou zaměřují na místní volby, nikoli na nadcházející volby do evropského parlamentu. Technologický gigant uvedl, že nezaznamenal žádné důkazy o tom, že by se tyto shluky mezi uživateli prosazovaly.
Zdroje: Euronews, TowPoint
