![ecbf5792-977c-4e09-8cc5-e29433088d0a_w948_r1.778_fpx30.44_fpy54.98](https://vt-auta.cz/wp-content/uploads/2022/07/ecbf5792-977c-4e09-8cc5-e29433088d0a_w948_r1.778_fpx30.44_fpy54.98-678x381.webp)
Dorůstají délky až 27 metrů. A rádi jedí malé hejnové ryby – a téměř vyhynuli: Nyní ale výzkumný tým pod vedením hamburské bioložky Heleny Herr díky letům dronů a vrtulníků plejtváky znovu objevil.
Poprvé od zákazu rybolovu velryb před více než 40 lety objevili vědci v Antarktidě větší populace velkých mořských savců. Výzkumný tým vedený bioložkou Helenou Herr z univerzity v Hamburku poprvé zdokumentoval větší skupiny pojídajících velryb během dvou expedic v letech 2018 a 2019. Podle studie zveřejněné v odborném časopise „Scientific Reports“.
Plejtvákovci dorůstají délky až 27 metrů – větší jsou pouze modré velryby. Živí se převážně krilem a malými hejnovými rybami.
Plejtvák – velký mořský savec
V Antarktidě byla populace velryb ,,zdecimována na jedno až dvě procenta své původní velikosti“. A to průmyslovým lovem velryb ve 20. století, tvrdí Herr, hlavní autor studie. V roce 1976 – deset let před všeobecným moratoriem na lov velryb z roku 1986 – byla kvóta úlovku plejtváků nastavena na nulu. Zpočátku se však zvířata jen občas vracela do svých tradičních oblastí shánění potravy.
![Fotky zdarma z Antarktida, V Antarktidě je opět více plejtváků](https://cdn.pixabay.com/photo/2020/05/12/15/43/antarctica-5163636_960_720.jpg)
„Vysoká hustota zvířat naznačuje obnovu populace“
Během dvou expedic v letech 2018 a 2019 se Herrův výzkumný tým stal schopen poprvé systematicky prokázat, že se populace v Antarktidě obnovily. Během letů dronů a vrtulníků a pozorování z lodi vědci zdokumentovali desítky srazů krmení velryb. Při dvou pozorováních se napočítalo až 150 zvířat. Filmaři BBC o divoké zvěři zapojení do expedic dokonce tuto podívanou natáčeli.
,,Tato vysoká hustota zvířat a znovuobjevení takzvaných krmných agregací, které nebyly pozorovány od začátku lovu velryb, svědčí o oživení populace,“ vysvětlil Herr.
Obnova populací velryb má podle vědců pozitivní vliv i na celý antarktický ekosystém. Exkrementy plejtváků proto poskytují více živin v horních vrstvách vody. To prospívá ostatním živým bytostem. Podle informací by efekt mohl být relevantní i v boji proti klimatickým změnám: „Mikroorganismy, které těží z bohatšího přísunu živin, absorbují hodně CO₂. A významně tak přispívají ke snižování uhlíku v atmosféře,“ řekl Herr.
Zdroj: spiegel, Vapol