Nejlepším místem pro setkání s tureckými hypnotickými tanečníky je město Konya – zejména během každoročního festivalu Şeb-i Arûs.
Nad hledištěm v kulturním centru İrfa v Konyi visí tiché ticho, které tiše přeruší sólo na rákosovou flétnu, lichotivé a melodické jako výzva k modlitbě. Na jeviště vstoupí tucet mužů ve vysokých, kuželovitých kloboucích, jejichž těla jsou zahalená do černých plášťů. Hlasy a bubny se připojují k flétně v majestátním pochodu osmanské dvorní hudby, než muži odhodí pláště a odhalí bílé tuniky a široké sukně. Začnou se vířit, nejprve pomalu a pak se zrychlují spolu s hudbou, až připomínají šmouhu. A to vše v dokonalém čase, ale každý ztracený ve svém vlastním extatickém tanci.
To jsou Mevlevisové, světu známí jako vířiví dervišové – mystický islámský řád, pro který je víření meditativní modlitební praxí. A v posledních desetiletích také představením kulturního dědictví. I pro nenáboženského pozorovatele je to silný zážitek. Sukně dervišů jsou provoněny kadidlem a jejich víření vysílá vzduchem svou opojnou vůni.
Konya – šesté největší město Turecka
Vířivá představení se konají také v Istanbulu, ale srdce řádu Mevlevi je ve městě Konya ve středním Turecku. Začalo to ve 13. století mystikem a básníkem Jalal al-Din Rumi. Tradice vypráví, že Rúmí se procházel mezi Konyinými měditenickými dílnami, když uprostřed cinkání uslyšel jména Boží a začal oslavovat.
Dnes je Konya šestým největším městem Turecka a zůstává svatým místem, ale ne ponurým. Radostná témata Rúmího poezie, živá hudbou, tancem a oslavou života, se stále odrážejí v moderním městě – zvláště během Şeb-i Arûs. V tomto ročním období kromě vířivých vystoupení na zavedených místech, jako je İrfa, hrají kapely na provizorních pódiích, která vyrůstají po celém městě. A pro návštěvníky festivalu se na podnosech rozkládá bezplatný turecký med.
Po představení se můžete setkat s jedním z černovousých víříčů, Mithatem Özçakılem. Ve svých 30 letech má Mithat již za sebou dvě desetiletí vířivých zkušeností. „Víření mám v krvi – můj otec byl vířivý derviš a jeho otec před ním,“ říká, a vypráví o namáhavém tréninkovém programu, který začal ve 14 letech. A vysvětluje: ,,Abychom si tento postoj procvičili, vrtíme se celé hodiny v kuse s patou nad vzpřímeným nehtem.“ Tyto přísné praktiky – které zahrnují také několikahodinový půst před představením – se staly částečně důvodem, proč jsou Mevlevi zapsáni na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
Hedvábná stezka
Když opustíte İrfu, projdete se centrem Konye, projdete kolem tyčících se minaretů mešity Selimiye, naleznete Rumiho mauzoleum ze 13. století, které je viditelné na míle daleko s jeho oslnivou tyrkysovou kašírovanou kupolí. Nyní známé jako Muzeum Mevlana. Jedná se o jedno z mnoha historických budov v tomto městě Hedvábné stezky, které ztělesňují islámský zlatý věk.
Vstupem do mauzolea, projdete závojem ze zeleného sametu do místnosti nádherné krásy. Rúmího hrobka přitahuje nade vše: sarkofág zahalený do zeleného sametu, vyšívaný zlatem a zasazený do výklenku s geometrickými vzory smaragdově zelené, lapisově modré a rubínově červené, ukrývá kouzlo Konyi.
Jak na to:
Şeb-i Arûs běží 10.–17. prosince. Hotely se rezervují měsíce dopředu, takže plánujte podle toho. Kupte si vstupenky na představení prostřednictvím oficiálních stránek İrfa nebo Şeb-i Arûs.
Zdroj: nationalgeographic, Vapol
