Kvůli vysokým teplotám vody u pobřeží Austrálie nejslavnější korálový útes světa pomalu umírá. Letos katastrofa nabývá nových rozměrů.
Teplota vody kolem Velkého bariérového útesu v Austrálii dosáhla nového maxima: Podle australského výzkumného týmu tam nikdy za posledních 400 let nebylo tak teplo jako letos. Tým v časopise ,,Nature“ píše, že oteplování lze připsat lidským vlivům.
Vědci pod vedením Benjamina Henleyho z University of Melbourne v Austrálii rekonstruovali teploty mořského povrchu v letech 1618 až 1995 pomocí korálových koster z útesu. A následně je porovnali se zaznamenanými údaji o teplotě povrchu moře z let 1900 až 2024.
Před rokem 1900 byly teploty vody relativně stabilní. Studie ukazuje, že od roku 1960 do roku 2024 došlo k trvalému nárůstu: od ledna do března se naměřilo průměrné oteplení o 0,12 stupně za desetiletí.
Jak však autoři poznamenávají, existují také nejistoty v rekonstruovaných údajích o teplotě z doby před rokem 1900. Část chemického obsahu v korálech použitých k modelování teplot se mohla ovlivnit jinými proměnnými, jako např. salinita. S dodatečným odběrem vzorků korálových jader z regionu by se však tyto nejistoty mohly snížit.
Pět hromadných bělení útesu za osm let
S rostoucí teplotou vody v důsledku globálního oteplování roste i riziko hromadného bělení a smrti korálů v australských přírodních divech. Hromadné bělení korálů se poprvé pozorovalo v roce 1980; v posledních letech se jejich frekvence zvyšuje.
Letos v březnu se na Velkém bariérovém útesu potvrdilo páté hromadné bělení za posledních osm let. Vědci ukazují, že v letech posledních hromadných bělicích akcí (2016, 2017, 2020, 2022 a 2024) se stal průměrné měsíce leden až březen výrazně teplejší než v kterémkoli roce rekonstrukce před rokem 1900 a 90 % všech bělení se ztratilo. Korály ve Velkém bariérovém útesu mění svou barvu – a tím i živobytí.
Důvodem bělení je hromadné odumírání řas, se kterými korály žijí v symbióze. Jednobuněčné organismy zvané zooxanthellae nejen dodávají útesu jeho zářivé barvy, ale také zásobují polypy životně důležitými živinami. Korály umírají spolu s řasami a zanechávají za sebou bílé vápencové kostry.
„Bez rychlých, koordinovaných a ambiciózních globálních akcí v boji proti změně klimatu budeme pravděpodobně svědky zániku jednoho z velkých přírodních divů Země,“ píše tým.
Vědci poukazují na to, že 70 až 90 % světových korálů se pravděpodobně ztratí. A to i když se globální oteplování udrží pod cílem Pařížské dohody o 1,5 stupně Celsia. Kromě toho by budoucí korálové útesy pravděpodobně měly jinou strukturu komunity s nižší diverzitou druhů korálů.
Zdroj: spiegel, Vapol
