Rychlostní závod 500 kilometrů slovenských patřil ve 30. letech minulého století k nejvýznamnějším motoristickým akcím na našem území. Slyšeli jste o tom? Totéž lze říci o stejnojmenné soutěži historických vozů, která na ně navázala v roce 1974. A od té doby je víceméně pevnou součástí veteránského kalendáře. Aktuální ročník se uskutečnil v závěru uplynulého týdne.
Originální závod se v letech 1937 a 1938 jezdil na stokilometrovém okruhu Bratislava – Malacky – Baba – Pezinok – Bratislava na pět kol. No tak slyšeli jste někdy o této akci? Trať tvořily běžné cesty, tehdy jen zřídka pokryté asfaltem. Na některých místech byly dlážděny věčně kluzkými kočičími hlavami, ale většina měla nezpevněný povrch. Startovalo se na Šafárikově náměstí, před budovou pořadatele, Slovenského motoklubu.
Horský přechod Baba, cesty pod Malými Karpatami i Záhořím zůstaly součástí trasy i dnes. Stejně jako Bratislava, jen místo startu a cíle se přesunulo na Hviezdoslavovo náměstí. Letos ale organizátoři přidali k hlavnímu programu prolog se startem v Tatranské Lomnici. Účastníci si tak mohli vychutnat jízdu pod Vysokými i Nízkými Tatrami, Štiavnickými vrchy, či dalšími malebnými zákoutími Slovenska.
Slyšeli jste někdy o této akci?
První ročník původního závodu vyhrál Ján Kubíček na automobilu Bugatti s transplantovaným motorem Ford, který dosáhl času 5 hodin, 12 minut a 3 vteřiny. Dosažený průměr téměř 100 km/h je s ohledem na stav tehdejších cest více než obdivuhodný. Jen o něco pomalejší byl vítěz kategorie motocyklů Jindřich Kostlivec, když se svým půllitrovým BMW dojel do cíle za 5 hodin, 25 minut a 22 sekund.
Horský přechod Baba, cesty pod Malými Karpatami i Záhořím zůstaly součástí trasy i dnes. Stejně jako Bratislava, jen místo startu a cíle se přesunulo na Hviezdoslavovo náměstí. Letos ale organizátoři přidali k hlavnímu programu prolog se startem v Tatranské Lomnici. Účastníci si tak mohli vychutnat jízdu pod Vysokými i Nízkými Tatrami, Štiavnickými vrchy, či dalšími malebnými zákoutími Slovenska.
Dnes už rychlost není prvořadá. O tom jste už slyšeli? Důležitá je přesnost příjezdu do časové kontroly či do cíle etapy. Ta první, zmíněný prolog, končila ve čtvrtek odpoledne na Hviezdoslavově náměstí, kde vozy zůstaly až do pátečního startu hlavní části. Tedy jízdy po stopách originálního závodu. Její součástí byla i speciální zkouška na Pezinskou Babu, sestávající ze dvou jízd, s cílem dosáhnout co nejmenší rozdíl časů mezi nimi.
Soutěže se zúčastnilo necelých padesát posádek s automobily někdejší československé provenience, například Aero, Walter, Tatra, či Škoda, i známých evropských značek, vidět se dalo MG, Lagonda, Bentley, Bugatti, BMW nebo Hispano Suiza. Nejvíce ale určitě potěšila účast originálních závodních vozů předválečné éry jako Praga Alfa, která v roce 1933 vyhrála závod 1000 mil československých či Z4 připravená továrnou na stejnou akci.
Různé kategorie
Doplňkem k hlavní kategorii byla asi desítka novějších automobilů, vyrobených v 60. a 70. letech. Mezi nimi stojí za zmínku zejména vždy nádherný Jaguar E-Type, honosné Maserati Quattroporte či Mercedes Benz SL. V našich končinách nemohla chybět ani Tatra 603.
Příjemným zpestřením akce byl páteční závod 100 metrů bratislavských. Jejich účastníky byly děti do 6 let, které se na trať z Hlavního na Hviezdoslavovo náměstí vydaly na šlapacích autíčkách. Kde se o akci děti doslechly? Celou letošní soutěž provázela svou přítomností legendární Slovenská střela, tedy motorový vůz řady M 290.0, který v roce 1936 vyrobila pro Československé státní dráhy Tatra Kopřivnice. Zásluhou vyspělé konstrukce pohonu a aerodynamického tvaru nástavby dokázala jezdit rychlostí až 130 km/h, při zkouškách dokonce atakovala hranici 150 km/h. Jízdu z Bratislavy do Prahy díky tomu zvládla za 4 hodiny a 18 minut, což překonaly až vlaky jezdící začátkem tohoto tisíciletí.
Zdroje: topspeed, Vapol
