Pesticidy a příliš mnoho živin ze zemědělství: evropské povrchové vody jsou znečištěné. K tomu se přidává vodní stres.
Podle Evropské agentury pro životní prostředí EEA bylo v roce 2021 v Evropě v dobrém nebo velmi dobrém stavu pouze 37 % takzvaných povrchových vodních útvarů – jako jsou jezera nebo řeky.
Navzdory úsilí zemí se toto číslo od roku 2015 téměř nezměnilo, uvádí nová zpráva kodaňského úřadu EU. Nedostatek zlepšení ekologického stavu odráží pokračující tlak na povrchové vody na celém kontinentu.
Údaje EU
„Naše vody čelí bezprecedentním výzvám, které ohrožují evropskou vodní bezpečnost,“ říká ředitelka EEA Leena Ylä-Mononen. „Musíme zdvojnásobit své úsilí o obnovení zdraví našich vzácných řek, jezer, pobřežních vod a dalších vodních ploch a zajistit, aby tento životně důležitý zdroj byl odolný a bezpečný pro budoucí generace, čelit velkým výzvám nyní i budoucnosti,“ uvedla EEA.
Největší zátěž pro povrchové a podzemní vody pochází ze zemědělství, uvádí agentura s odvoláním na informace z členských států. Hlavním důvodem je intenzivní používání živin a pesticidů. Úlevu by mohly přinést změny v zemědělských postupech a nové technologie, píše EEA. Zemědělství je přitom zdaleka největším čistým uživatelem vody v Evropě – „a bez změn v postupech se potřeby zavlažovaného zemědělství pravděpodobně se změnou klimatu zvýší.“
Podzemní voda údajně dodává dvě třetiny pitné vody v EU a podporuje ekosystémy, jako jsou mokřady a řeky. V souladu s tím je 77 % útvarů podzemních vod v dobrém chemickém stavu. Hlavními znečišťujícími látkami jsou dusičnany a pesticidy. Co do množství je prý 91 % podzemních vod v dobrém stavu.
Takzvaný vodní stres však v Evropě vzrůstá, zejména s rostoucím nedostatkem vody na jihu a častějšími a závažnějšími suchy na celém kontinentu. To má vliv na veřejné zásobování vodou i na zemědělství a průmysl.
Vodní stres se stává stále větším problémem
20 % evropské země a 30 % populace je již každoročně postiženo vodním stresem. „Čísla, která se pravděpodobně v budoucnu v důsledku změny klimatu zvýší,“ říká EEA. Podle Federální agentury pro životní prostředí (UBA) dochází k vodnímu stresu, když lidé využívají více než 20 % dostupné vody.
Nižší spotřeba vody proti tomu pomáhá: „Snížení úniků, používání zařízení a procesů na úsporu vody a zvýšení opětovného použití vody by zvýšilo efektivitu,“ říká EEA. Svou roli hraje i cena vody: mimo jiné může být důležitým hnacím motorem pro snižování spotřeby.
Podle analýzy odborníků se stále závažnějším problémem stává také „příliš mnoho“ vody: v některých částech Evropy již přibylo intenzivních srážek, což vedlo k povodním a zvyšujícím se rizikům povodní. S klimatickou změnou v Evropě je stále důležitější cenově dostupné a udržitelné řízení povodňových rizik, varuje agentura.
Ještě v září způsobily záplavy devastaci ve střední a východní Evropě – od Rumunska přes Rakousko až po Polsko. I v loňském roce došlo během několika měsíců k těžkým záplavám se smrtelnými následky v Itálii, Norsku, Slovinsku a na pobřeží Středozemního moře.
Zpráva Agentury pro životní prostředí je nejkomplexnějším hodnocením stavu evropských vod, které zahrnuje více než 120 000 útvarů povrchových vod a 3,8 milionů kilometrů oblastí podzemních vod v Evropské unii a Norsku. Zpráva vychází z údajů předložených 19 členskými státy EU. Představuje 85 % útvarů povrchových vod a 87 % útvarů podzemních vod v EU.
Zdroj: spiegel, Vapol
