Tropické lesy reagují na vysoké teploty citlivěji, než se dříve předpokládalo. Podle výzkumníků by ztratily svou funkci zásobárny uhlíku – a některé by se samy staly dokonce zdrojem CO₂.
Podle nové studie ztrácejí tropické pralesy v Jižní Americe schopnost ukládat CO₂, když je příliš horko. Kvůli vysokým teplotám umírá více stromů a les by se dokonce mohl stát dalším zdrojem plynu poškozujícího klima. Vyplývá to z výzkumu vědců z University of Leeds, který byl publikován v časopise Nature Climate Change.
Vědci analyzovali data z pozemků amazonského deštného pralesa, atlantických lesů a sušších lesů kontinentu během poslední události El Niño v letech 2015/2016. I v té době bylo v Jižní Americe výjimečně horko – podobně jako současné El Niňo.
Normálně lesy fungují jako tzv. pohlcovač uhlíku a odstraňují ze vzduchu více uhlíku, než vypouštějí. Jsou proto nesmírně důležité pro zmírnění počasí a globální klimatické krize. „Tropické pralesy v amazonském regionu hrají klíčovou roli při zpomalování akumulace oxidu uhličitého poškozujícího klima v atmosféře,“ vysvětluje spoluautorka studie Amy Bennett z University of Leeds.
Až dosud vědci věděli, že například stromy v amazonském deštném pralese citlivě reagují na změny teploty a dostupnosti vody. Jak citlivé jsou jednotlivé lesy a jak přesně se mění v důsledku vyšších teplot v klimatické krizi, však není známo. „Naše výsledky ukazují, co se stalo během silné události El Niño v oblasti Amazonie, a dávají nám představu o tom, jak horké a suché počasí ovlivňuje lesy.“ To by také umožnilo lépe posoudit budoucí změny způsobené klimatickou krizí.
Čím vyšší je teplotní stres, tím méně CO₂ les ukládá
El Niño se v průměru vyskytuje každých dva až sedm let. Při přirozeném jevu počasí se nad jižním Pacifikem mění mořské a vzdušné proudy, což ovlivňuje svět různými typy extrémního počasí a způsobuje celkově stoupající teploty.
Před El Niño 2015/2016 by les vázal asi 0,3 tuny uhlíku na hektar a rok. V teplejších a sušších podmínkách klimatického jevu klesla tato hodnota na nulu. Podle vědců za to mohlo především odumírání stromů. Podle Beatriz Marimon z Mato Grosso State University v Brazílii se některé části jihovýchodní Amazonie na okraji deštného pralesa změnily z propadu CO₂ (ve kterém se ukládá uhlík) na zdroj CO₂. ,,Zatímco rychlost růstu stromů vydržela vyšší teploty, úmrtnost stromů prudce vzrostla, když zasáhl El Niño.“
Teploty vlivem počasí téměř ve všech oblastech vzrostly v průměru o 0,5 °C a většina pozemků také trpěla nedostatkem vody. Podle vědců byly zranitelné zejména již sušší nebo poškozené lesy.
Studie je součástí větší výzkumné sítě tropických pralesů. Celkem přes sto vědců pracuje na 123 testovacích místech na kontinentu. Někteří vědci zdůrazňovali, že za celou dobu studie 30 let neprokázal El Niño žádné horší účinky na nedotčené lesy.
Fenomén 2015/2016 byl však silnější než kdy jindy. Například lesy by mohly v budoucnu rychleji odumírat, pokud jsou již oslabeny – například v důsledku odlesňování – nebo El Niño v kombinaci s globálním oteplováním ještě zesílí. Lesy musí být chráněny takovým způsobem, aby nadále sloužily jako pohlcovač CO₂ a přežily extrémní počasí.
Zdroj: spiegel, Vapol
