Od jeho poslední letecké návštěvy uplynulo 50 000 let a nyní se Schweifstern ZTF znovu blíží k Zemi. Kde ho najít a které poutače ještě čekají na večerní zimní obloze. Když kometa C/2022 E3 (ZTF) naposledy letěla k Zemi, neandrtálci ještě žili. Začátkem února opět dosáhne svého nejbližšího bodu k Zemi. Potom bude stále ještě asi 42 milionů kilometrů daleko, což je téměř třetina vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem.
Neandrtálská kometa C/2022 E3 (ZTF)
Komety pocházejí z extrémního a mrazivého okraje sluneční soustavy. Zbývají z formování planet a sestávají z prachových zrn, organických molekul a to – kvůli jejich nízké teplotě – zmrzlých plynů. Vysoký podíl těkavých látek je odlišuje od asteroidů. Někdy jsou gravitací nebo srážkami vytlačeny ze své původní dráhy a poté se také přiblíží k Zemi.
Objeveno teprve loni
Podle Německého centra pro letectví a kosmonautiku (DLR) má ZTF velikost kolem jednoho kilometru, ale v současné době má kóma o velikosti kolem 50 000 kilometrů, jakýsi obal částic. K tomu dochází, když se kometa přiblíží ke Slunci a zahřeje se, což způsobí, že se částice uvolní z jejího ledu a migrují do ohonu.
Název ZTF je zkratkou pro „Zwicky Transient Facility“, což je název programu na Palomar Observatory v Kalifornii, který kometu objevil v loňském roce. Z oběžné dráhy nebeského tělesa lze vypočítat, že muselo naposledy minout Zemi před téměř 50 000 lety.
Dobrými pozorovacími obdobími – pokud počasí spolupracuje – jsou poslední lednové dny a druhá polovina února, kdy oblohu rozjasňuje méně měsíčního svitu. 21. ledna a 20. února je novoluní. Zatímco většinu komet lze pozorovat pouze dobrými dalekohledy, ZTF lze spatřit velkými dalekohledy.
Na začátku měsíce je ZTF stále blízko polární hvězdy. Poté se přesune na jih a 6. února mine Capellu, carterovu jasnou nažloutlou hlavní hvězdu. O čtyři dny později ZTF mine Mars a 15. února dosáhne oranžového Aldebaranu v souhvězdí Býka.
Mars, Jupiter, Venuše na noční obloze
Neandrtálská kometa ale není jedinou únorovou podívanou na obloze. V únoru budou na večerní obloze vidět tři jasné planety, než se pořádně setmí. Vysoko na západní obloze stojí Mars, vnější soused planety Země, ve žlutavě načervenalé záři. Během prvního únorového týdne planeta projde osm stupňů severně od oranžového Aldebaranu, hlavní hvězdy Býka.
Daleko na západě září Jupiter v souhvězdí Ryb. V polovině února prochází severovýchodním rohem souhvězdí kytovců. Jupiter zapadá stále dříve, na konci měsíce krátce před 21:00.
Venuše, naše vnitřní sousedská planeta, září v únoru těsně nad jihozápadním obzorem. Na Popeleční středu je velkolepý pohled na oblohu: 22. února kolem 19:00 je na západní večerní obloze vidět úzký srpek dorůstajícího Měsíce mezi Venuší a Jupiterem. Obě planety lze snadno rozlišit: Venuše je výrazně jasnější než Jupiter.
Zdroj: spiegel, Vapol
