Otec, matka, dítě – to funguje i v biologickém smyslu. Japonští vědci vytvořili myši z kožních buněk, vaječné buňky od samic k tomu nebyly nutné. A kdy to má být s lidmi tak daleko?
Na Mezinárodní den žen představila Katsuhiko Hayashi dílo s výrokem: Matky lze nahradit – alespoň z velké části. Biolog z japonské univerzity Kyushu, který se specializuje na genetiku zárodečných buněk, na konferenci v Londýně řekl, že jeho tým v laboratoři choval myši se dvěma biologickými otci. Informuje o tom The Guardian.
Něco podobného se dříve dosáhlo pomocí genetického inženýrství, ale tentokrát se to zdálo zvláštní: ,,Toto je první případ, kdy byly robustní vaječné buňky vyrobeny z mužských buněk,“ řekl Hayashi podle zprávy. Kmenové buňky se získaly z kůže myších samců a překódovaly se tak, aby se z nich vyvinuly vajíčka, které se mohly oplodnit.
Vědecká studie na toto téma to údajně předložila renomovanému odbornému časopisu, ale dosud se nepřezkoumala. Hayashiho prezentace na International Summit on Human Genome Editing v londýnském Francis Crick Institute je první publikací o něm.
Rozvoj reprodukce s lidmi za deset let?
Rozvoj by mohl otevřít radikálně nové možnosti pro reprodukci. Hayashi řekl, že chce výsledky extrapolovat na lidi. ,,Technicky to bude možné za deset let,“ řekl. Neví však, zda se pak technologie dá využít i v reprodukční medicíně. To je otázka pro vědu než pro společnost.
Teoreticky by pak páry stejného pohlaví mohly mít děti umělým oplodněním bez použití cizích buněk. Hayashi osobně by obhajoval gay páry používající tuto techniku, aby měli vlastní děti, jakmile se prokáže, že jsou bezpečné. K tomu je třeba nejprve provést další výzkum. Jeho skutečným motivem je ale spíše pomoc ženám, které nemohou mít děti, vysvětluje odborník. Takto by se dala léčit například neplodnost způsobená Turnerovým syndromem, kdy chromozom X chybí nebo je poškozen.
Ve svém projektu vědec převedl kožní buňky s mužským chromozomem párujícím XY na vaječné buňky s ženskou kombinací XX. K tomu si vědci „vypůjčili“ chromozom X z jiné buňky a „vymazali“ stávající chromozom Y. ,,Největším trikem je zdvojnásobení chromozomu X,“ řekl Hayashi. K tomu se vyvinul pracovní systém.
Myši jsou zdravé
Oocyty se pak dále vyvíjely v buněčné kultuře zvané organoid, která napodobuje podmínky myší dělohy. Z těchto vaječných buněk oplodněných normálními spermiemi se vytvořilo kolem 600 embryí, která se následně přenesla do porodu náhradními matkami myší. Každé sté embryo přežilo do narození. 1% úspěšnost byla nižší než při použití oocytů od samice myši, což vedlo k živě narozenému 5%.
Vědci, kteří se na projektu nepodíleli, se stali ohromeni. George Daley, ředitel Harvard Medical School, označil dílo za „zajímavé“ a „provokativní“. Daley varoval, že tvorba lidských gamet v laboratoři se zdá podle jiného výzkumu výrazně náročnější než u myší. „Ještě nerozumíme jedinečné biologii tvorby lidských zárodečných buněk dostatečně na to, abychom replikovali Hayashiho práci s myší,“ citoval ho Guardian.
Za „obrovský skok“ to označil i Amander Clark, který pracuje na laboratorních zárodečných buňkách na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Lidské vaječné buňky se již vytvořily v laboratoři. Vývoj však vždy skončil před meiózou, kdy se mateřská buňka rozdělí na geneticky odlišné zárodečné buňky. ,,Právě teď jsme uvízli v tomto úzkém hrdle,“ řekl Clark. Dostat se dopředu se zdá nyní technickou výzvou, kterou lze vyřešit za 10 nebo 20 let.
Jeho myším mláďatům se daří dobře, hlásil Hayashi. Vypadají zdravé, mají normální délku života a v dospělosti mají vlastní děti. „Vypadají dobře, zdá se, že normálně rostou, budou z nich otcové,“ říká o svém výtvoru biolog.
Zdroj: spiegel, Vapol
