Takzvaná „měsíční zemětřesení“ se objevují s tím, jak se Měsíc zmenšuje, což ohrožuje pravděpodobnost budoucích pilotovaných misí a vytváření základen.
Potenciální místo určené pro budoucí pilotovanou misi NASA na Měsíc – oblast, o níž se předpokládá, že se v ní nacházejí ložiska vody, která by mohla udržet život – nemusí být pro člověka tak vhodné, jak se původně myslelo.
Přistání na Měsíci ohrožuje seismická aktivita
Podle nové studie má být oblast poblíž jižního pólu Měsíce ovlivněná značnou seismickou aktivitou. Zemětřesení způsobuje zmenšování Měsíce.
Tato oblast se stala středem zájmu mezinárodních vesmírných závodů poté, co zde v srpnu úspěšně přistála historická indická sonda Chandrayaan-3.
Jedním z hlavních cílů indické mise je najít zdroj vody. Vědci se domnívají, že led by se mohl nacházet v obrovských kráterech v jižní polární oblasti. Tyto oblasti se nachází trvale ve stínu.
NASA také vybrala oblast v regionu známou jako de Gerlache Rim II jako kandidátské místo pro přistání své mise Artemis 3, které se nyní plánuje nejdříve na konec roku 2026.
Hrozba „měsíčních zemětřesení“
Na základě údajů ze sondy NASA Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO), která vzlétla do vesmíru v roce 2009 za účelem mapování povrchu Měsíce, se autorům studie podařilo prokázat, že oblast poblíž navrhovaného místa přistání na Měsíci zasáhly jedny z nejsilnějších seismických událostí, kterou zaznamenaly seismometry zanechané předchozími astronauty programu Apollo před více než půl stoletím. Výsledky se minulý měsíc objevily v časopise Planetary Science Journal.
Odborníci se domnívají, že tyto seismické otřesy – známé jako „měsíční zemětřesení“ – by mohly představovat potenciální hrozbu pro personál budoucích pilotovaných misí nebo obyvatele nových osad. Mohly by totiž způsobit sesuvy půdy nebo otevřít nové zlomové linie.
„Naše modelování naznačuje, že mělká měsíční zemětřesení schopná vyvolat silné otřesy půdy v jižní polární oblasti jsou možná v důsledku skluzu na stávajících zlomech nebo vzniku nových tlakových zlomů,“ uvedl ve svém prohlášení Thomas R. Watters, emeritní vedoucí vědecký pracovník Centra pro studium Země a planet Národního muzea letectví a kosmonautiky a hlavní autor studie.
„Globální rozložení mladých axiálních zlomů, jejich potenciál být aktivní a možnost vzniku nových axiálních zlomů v důsledku probíhajícího globálního smršťování by měly být brány v úvahu při plánování umístění a stability stálých stanovišť na Měsíci,“ dodal Watters.
Proč se Měsíc zmenšuje?
Vnitřek Měsíce je ve svém jádru stále horký a roztavený, což činí zemský satelit náchylným k seismické aktivitě.
Za poslední stovky milionů let se obvod nebeského tělesa zmenšil přibližně o 50 m, částečně v důsledku působení slapových sil ze Země.
Ochlazování Měsíce způsobuje, že se na jeho křehkém povrchu objevují zlomové linie neboli „tahové zlomy“, které následně způsobují měsíční zemětřesení.
Tahové zlomy
Tahové zlomy vznikají, když část starší kůry přetlačí vrchol své mladší sousední kůry. Následně se na měsíční krajině vytvoří „skarp“ neboli malý skalní stupeň.
„Naše analýza přináší první důkaz, že tyto zlomy patří stále k aktivním. Pravděpodobně způsobují měsíční zemětřesení i dnes, kdy Měsíc postupně chladne a zmenšuje se.“ Napsal Watters ve studii z roku 2019 publikované v časopise Nature Geoscience.
Dodal, že „některá z těchto zemětřesení mohou být poměrně silná, kolem pěti stupňů Richterovy stupnice“.
Studie z roku 2019 využila analytické modelování a data ze seismometrů Apollo k určení epicenter osmi měsíčních zemětřesení. Dospěla k závěru, že Měsíc je tektonicky aktivní.
Zdroje: euronews, TowPoint
