Ve východní Africe je masajských žiraf stále méně. Podle studie jsou zvířata ještě ohroženější, než si biologové a ochránci přírody dříve mysleli.
Žirafy ve východní Africe se stávají ohroženy – možná více, než se dříve myslelo. Alespoň to naznačuje studie publikovaná v časopise Ecology and Evolution. Podle toho se některé masajské žirafy nekřížily více než 1 000 let. V některých případech dokonce ani po stovky tisíc let, píší vědci, což vážně omezuje genetickou rozmanitost.
Za posledních 30 let se počet žiraf rychle snížil, podle prohlášení doprovázejícího studii jich po celém světě zůstalo méně než 100 000. V současnosti žije kolem 35 000 masajských žiraf, které žijí především v Tanzanii a jižní Keni. Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN) ji proto klasifikovala jako zranitelnou.
,,Bytop masajských žiraf je velmi fragmentovaný, částečně kvůli rychlému šíření lidských populací ve východní Africe za posledních 30 let a výsledné ztrátě přirozeného prostředí,“ uvádí studie.
Masajské žirafy
Terén ohrožuje i zásoby, konkrétně Great African Rift Valley s místy strmými svahy. Podle vědců jsou žirafy notoricky špatnými horolezci a „šance, že žirafy samy přejdou příkop, je velmi malá,“ vysvětluje Lan Wu-Cavener, odborný asistent biologie na Penn State College a spoluautor studie, uvedl v tiskové zprávě. V důsledku toho se zvířata z obou stran příkopu dlouho nepotkala.
K potvrzení předpokladu vědci prozkoumali genomy 100 masajských žiraf. Výsledek: zvířata na východní straně příkopu neměla překrývající se haplotypy – genové bloky, které se typicky dědí společně – se žirafami na západní straně příkopu. To je známkou toho, že samice za posledních 250 000 až 300 000 let nemigrovaly přes příkop, aby se rozmnožily.
Znepokojivé zjištění. Protože pokud se různé populace nekříží, nevyměňují si žádnou genetickou informaci. V důsledku toho malé populace postrádají genetickou rozmanitost, která by mohla chránit před nemocemi a jinými hrozbami. Tým skutečně našel silné důkazy o příbuzenském křížení – na východní i západní straně trhliny.
Z toho lze usoudit, říká Wu-Cavener, „že masajské žirafy jsou ohroženější, než jsme dříve předpokládali, a že ochranná opatření pro jednotlivé populace by měla být prováděna nezávisle, ale koordinovaně“.
Pozorování vyvolalo další otázku o původu populací: Wu-Cavener vysvětluje, že tým původně předpokládal, že zpočátku existovala populace, ze které některá zvířata migrovala na druhou stranu příkopu. Nyní se předpokládá, že obě skupiny vznikly nezávisle na sobě před více než 200 000 lety.
Zdroj: spiegel, Vapol
