Jsou problémy s duševním zdravím nakažlivé?

Studie na více než 700 000 finských mladých lidech ukazuje, že pokud je již více spolužáků duševně nemocných, zvyšuje se riziko vzniku poruch i u ostatních spolužáků.

Duševní nemoci se nešíří jako viry – ale přesto mohou nakazit lidi, zjistil nyní výzkumný tým ve Finsku. Podle toho je riziko, že sami mladí lidé duševně onemocní, větší, pokud několik spolužáků v jejich třídě již trpí takovou poruchou. Studie se nedávno publikovala v časopise „Jama Psychiatry“.

Nejkomplexnější studie na téma, jestli jsou problémy s duševním zdravím nakažlivé

Podle vědců jde o dosud největší a nejkomplexnější studii na toto téma. Zaznamenalo se více než 700 000 mladých lidí z 860 finských škol narozených v letech 1985 až 1997. Vědci použili data z matrik, aby zkoumali, jak se chovali po ukončení studia. Tento přezkum trval do roku 2019, takže zaznamenaní mladí lidé se pozorovali v průměru jedenáct let.

Výsledek: Přibližně 6,6 % mladých lidí mělo diagnostikovanou duševní poruchu již v deváté třídě. Zatímco čtvrtina zbytku se diagnostikovala po deváté třídě. Riziko autodiagnostiky se zvýšilo (i když ne úměrně) u několika spolužáků, kteří již byli nemocní. V prvním roce sledování se toto riziko zvýšilo o 9 %, pokud onemocněl jen jeden spolužák, a o 18 %, pokud neonemocněl ani jeden spolužák. Ze všech zkoumaných nemocí se riziko nejvýrazněji zvýšilo u nálady, úzkosti a poruch příjmu potravy.

Jsou problémy s duševním zdravím nakažlivé?
Studenti ve třídě

,,Pozorované spojení bylo nejsilnější v prvním roce sledování studie,“ říká psycholog Christian Hakulinen z Helsinské univerzity v prohlášení. Jiné faktory související s rodiči, školou nebo sousedstvím nemohly vysvětlit souvislost. „Výsledky prohlubují naše chápání toho, jak se problémy duševního zdraví vyvíjejí a jestli jsou nakažlivé i jak ovlivňují ostatní lidi v našich sociálních sítích.“

Spojení se nerovná příčině

Podle Hakulinena předchozí studie přinesly podobné výsledky: Američtí vědci našli důkazy, že příznaky deprese se mohou přenášet z jedné osoby na druhou na sociálních sítích. V předchozích studiích si však sociální sítě většinou vybíraly subjekty samy, což mohlo data zkreslit. Školní třídy jsou proto pro výzkumníky jako sociální sítě vhodnější.

Souvislost pozorovaná v této studii však nemusí být kauzální, říká Hakulinen – duševní choroby tedy nemusí být nutně příčinou nemocí jejich spolužáků. ,,Je například možné, že se inhibiční práh pro vyhledání pomoci u psychických problémů sníží, pokud je na vaší vlastní sociální síti jeden nebo více lidí, kteří již vyhledali pomoc se svými problémy. Na tento typ normalizace diagnostiky a léčby lze pohlížet jako na pozitivní nákazu duševních poruch,“ říká Hakulinen.

Pak by to bylo méně samotné psychické poruchy, která je nakažlivá. Ale spíše nemocní lidé vyhledávají terapii.