Jádro Marsu je prý menší, než se očekávalo

Vlny Marsu procházejí jádrem planety

Sonda „Insight“ zaznamenala cenná data o otřesech – poprvé také o těch, která pronikla do jádra planety. To umožňuje nový pohled na složení rudé planety.

Mars sonda ,,Insight“ poskytuje americké vesmírné agentuře NASA již čtyři roky pohledy na rudou planetu. Malá sonda se stala od konce loňského roku vyřazena – NASA to vzdala poté, co prach pokryl solární moduly.

Do té doby však zaznamenávala cenná data, jak ukazuje studie v časopise „Proceedings of the National Academy of Sciences“. Seismometr nasazený společností ,,Insight“ zaznamenal na Marsu několik zemětřesení. Některé z nich jsou způsobeny úlomky hornin dopadajícími na povrch Marsu a některé jsou způsobeny napětím v nitru planety.

Jsou to především data z těchto vnitřních zemětřesení, která vědce zajímají. Odhalují nové věci o povaze planety – zejména o složení jádra Marsu.

Říká se, že jádro Marsu je tekuté

Podle analýzy má jádro Marsu poloměr 1 780 až 1 810 kilometrů. Tým vedený Jessicou Irving ze School of Earth Sciences v Bristolu nadále píše, že je o něco menší, než předpokládaly předchozí odhady. Kromě toho je jádro s největší pravděpodobností zcela tekuté, na rozdíl od Země, která má tekuté vnější jádro a pevné vnitřní jádro. Údajně také obsahuje překvapivě velké množství lehkých prvků, jako je síra a kyslík – ty s nízkým atomovým číslem v periodické tabulce. Až pětina hmotnosti jádra připadá na tyto látky.

Sonda Mars ,,Insight": Sběr dat pomocí seismometru; Jádro Marsu je prý menší, než se očekávalo
Sonda Mars ,,Insight“: Sběr dat pomocí seismometru

Toto vysoké procento se velmi liší od srovnatelně nižšího hmotnostního procenta lehkých prvků v zemském jádru. Naznačuje to, píší autoři, že jádro Marsu je mnohem méně husté a stlačitelnější než jeho pozemský protějšek.

„Můžete si to představit takto: vlastnosti jádra planety poskytují jakési shrnutí toho, jak vznikla a jak se vyvíjela,“ říká geolog Nicholas Schmerr, jeden z autorů studie. Například zemské jádro umožňuje vytvořit magnetické pole, které nás chrání před slunečními větry a udržuje životně důležitou vodu na Zemi. ,,Jádro Marsu nevytváří tento ochranný štít, takže povrchové podmínky planety jsou pro život nepřátelské,“ říká Schmerr.

Pohled dovnitř s vlnami

Tým použil metodu, která také pomohla prozkoumat zemské jádro. Vědci do jisté míry poslouchají ozvěnu seismických vln, které prošly planetou. V případě aktuální studie skupina pozorovala dvě seismické události umístěné na opačné polokouli seismometru. Oba otřesy vytvořily vlny, které křižovaly planetu.

Porovnali dobu cestování těchto seismických vln s dobou otřesů, které pronikly pouze pláštěm planety. Spolu s údaji z dalších měření lze vyvodit závěry o chemickém složení otřásaného materiálu.

,,Úsilí s nejnovější seismologickou technologií a nejnovějšími výsledky mineralogů bylo obrovské,“ říká Jessica Irving. ,,Práce se ale vyplatila a nyní víme mnohem více o tom, co se děje uvnitř jádra Marsu.“

Kdysi životu přátelský prostřednictvím magnetismu

Vědci píší, že na Marsu mohlo kdysi být magnetické pole podobné tomu na Zemi. Naznačují to stopy magnetismu v kůře Marsu. Rudá planeta tedy mohla mít již dávno obyvatelnější prostředí, než se nyní pozoruje. Podle vědců hrají v tomto vývoji klíčovou roli podmínky uvnitř, stejně jako násilné dopady.

Planety se obvykle tvoří z rotujícího disku prachu a plynu kolem protohvězdy. Vnitřní struktura se určuje ranými stádii vývoje, kdy kosmický objekt shromažďuje hmotu a roste prostřednictvím toho, co je známé jako akrece. Pod vlivem intenzivního tepla se materiály oddělují a ukládají v různých částech planety.

Nakonec studie do značné míry potvrzuje předchozí modely složení Marsu. Z dlouhodobého hlediska se metoda výzkumníků může aplikovat na jiné planety a poskytnout nové pohledy na nebeská tělesa.

Zdroj: spiegel, Vapol