Kolik CO₂ může svět uvolnit, aniž by ohrozil cíl 1,5 stupně? Nová studie ukazuje, že méně, než se očekávalo. Vědci metodologii chválí, ale kritizují zavádějící interpretaci čísel.
Splnění cíle 1,5 stupně stanoveného v pařížské klimatické dohodě může být ještě obtížnější, než se dosud myslelo. Alespoň to naznačují výpočty s novými daty a vylepšenými modely. S globálními emisemi oxidu uhličitého na úrovni roku 2022 by se zbývající rozpočet na emise vyčerpal asi za šest let, píše výzkumná skupina vedená Robinem Lambollem z Imperial College London v Londýně v časopise ,,Přírodní změny klimatu“.
Pařížská klimatická dohoda z roku 2015 má za cíl omezit globální oteplování. Omezení emisí skleníkových plynů může zajistit, že zvýšení teploty se pokud možno omezí na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň. Koncepce zbývajícího uhlíkového rozpočtu využívá počítačové modely. Ale i výpočty k odhadu, kolik oxidu uhličitého (CO₂) se může ještě emitovat, aniž se dosáhne konkrétního teplotního cíle. V Šesté světové zprávě o klimatu z roku 2021 odborníci stanovili rozpočet na dosažení maximálně 1,5 stupně oteplení při 494 miliardách tun CO₂.
Vzhledem k současným úrovním emisí se globální rozpočet vyčerpá za šest let
S pomocí aktuálního přepočtu nyní výzkumníci dospěli ke zbývajícímu množství CO₂ ve výši 247 miliard tun CO₂ – polovině předchozího odhadu. Ve zprávě o světovém klimatu se však zbývající částka týkala období od začátku roku 2020. Zatímco aktuální studie se týká období od začátku roku 2023.
Za rozdíl oproti předchozímu odhadu je z velké části zodpovědný nový počítačový model, který simuluje změnu klimatu způsobenou skleníkovými plyny. Výzkumný tým také použil novější údaje o skutečných emisích CO₂ a rozmrazování permafrostu než ostatní. Po poklesu emisí v prvním roce pandemie koronaviru – tedy v roce 2020 – se množství globálních emisí CO₂ v roce 2022 vrátilo na úroveň před koronavirem. A to na přibližně 40 miliard tun ročně.
Podle studie, pokud lidstvo v nadcházejících letech nevypustí více než 247 miliard tun CO₂, existuje 50 % šance, že globální oteplování nepřesáhne 1,5 stupně. Podle odhadu vědců by ke splnění dvoustupňového cíle zbývalo ještě 1 220 miliard tun s pravděpodobností 50 %.
Různá časová období
Vědci, kteří se na studii nepodíleli, kritizují zavádějící interpretaci čísel. „Doprovodné sdělení, že tato metoda snižuje zbývající globální rozpočet CO2 na polovinu, se jeví hrubě zavádějící,“ říká Oliver Geden z Science and Politics Foundation pro Science Media Center (SMC). Důvodem jsou různá časová období, která se uvažovala. Rozpočet ve zprávě IPCC ve výši 500 gigatun CO₂ začíná 1. ledna 2020. A rozpočet přepočítaný v této aktuální studii 1. ledna 2023, s „tři roky mezitím“ něco udělal. Pokud vyloučíte emise použité během této doby z rozpočtu zprávy IPCC, zůstane přibližně třetina rozpočtu, říká Geden.
„Je důležité zdůraznit, že skutečné znalosti o tom, jak klima reaguje na emise CO₂ nebo jiných skleníkových plynů, se v důsledku této revize uhlíkového rozpočtu výrazně nezměnily,“ zdůrazňuje Gabriel Abrahão z Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu do SMC. ,,Velké relativní změny ve zbývajícím rozpočtu na udržení pod 1,5 stupně oteplení jsou jednoduše proto, že to bylo na začátku velmi malé.“
Vědci podporují další snižování skleníkových plynů
V komentáři zveřejněném také v Nature Climate Change Benjamin Sanderson z Centra pro mezinárodní výzkum klimatu a životního prostředí v Oslu píše: „Práce Lamboll a kolegů znepříjemňuje čtení tvůrcům politik.“ Výsledky studie to podle něj jasně ukazují, že jakýkoli výpočet, bez ohledu na to, jak se zdá přísný, se může změnit s revidovanými údaji a zjištěními.
Klimatická badatelka Tatiana Ilyina z univerzity v Hamburku, která se na studii nepodílela, považuje výsledky Lambollova týmu za vážné a spolehlivé. Studie znovu ukazuje, jak naléhavě je potřeba vypouštět méně skleníkových plynů. ,,Očekává se, že i letos budeme mít nejvyšší emise CO₂ v historii. Nevím, co jiného bychom jako vědci měli udělat, abychom zajistili, že globální politika skutečně vynaloží úsilí,“ říká. Popíračů změny klimatu je stále méně. Stále častěji se ale říká, že klimatickým změnám stejně zabránit nedokážeme. A tak můžeme dál žít jako doposud. ,,Klimatické změny však nezanechají nic jako dříve,“ zdůrazňuje Iljina.
Niklas Höhne, šéf Institutu nového klimatu v Kolíně nad Rýnem, řekl Science Media Center, že výsledky studie by za žádných okolností neměly být špatně interpretovány. Měli bychom se i nadále snažit přemýšlet o emisích skleníkových plynů. „I když víceletý průměr přesáhne 1,5 stupně, je dobré předem šetřit co nejvíce emisí. A to zejména proto, protože každá ušetřená tuna vede k menšímu nárůstu globální teploty a tím i k menšímu poškození.“
Zdroj: spiegel, TowPoint
