Když se objevili lidé, důležité oblasti v mozku se tak bezesporu zvětšily. Tento evoluční krok by však mohl přijít obzvlášť draho, zvláště když stárneme.
Jako první tak stárnou evolučně nejmladší oblasti v lidském mozku. Ukazuje to studie vědců z výzkumného centra Jülich a Univerzity Heinricha Heineho v Düsseldorfu. Vědci k tomu porovnali mozkové skeny lidí a jejich nejbližších příbuzných, tedy šimpanzů. Oblasti mozku, které odlišují lidi od šimpanzů, se s věkem obzvlášť výrazně mění. Studie byla publikována v časopise „Science Advances“.
Studie s lidmi a šimpanzy ukazuje na odlišující prvky v oblasti mozku
Je všeobecně známo, že stárnutím se odbourává tzv. šedá hmota (kůra) mozková, která tak obsahuje především nervové buňky. Mezi buňkami se vytváří méně nových spojení a celkový výkon myšlení klesá. Neurodegenerativní onemocnění, jako je Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba, mohou tento evoluční proces víceméně urychlit. Pro svou studii vědci zkoumali snímky mozku 198 šimpanzů a taky 480 lidí různého věku a z různých souborů dat.
Pracovní paměť – je tzv. sebeovládání
Výsledek studie: Šedá hmota se s věkem zmenšuje jak u lidí, tak i u šimpanzů, ale vědci našli rozdíly zejména v detailech. U lidí se jeví zcela silně postižena prefrontální kůra mozková, která je oproti šimpanzům zvětšená. Nejen, že se tam nachází pracovní paměť, kdy tato oblast je zejména zodpovědná i za sebeovládání. Naproti tomu evolučně starší oblasti mozku jako bazální ganglia, parietální lalok a k tomu střední temporální lalok se zmenšily méně.
Studie mozku podporuje společnou hypotézu mezi biology. Podle toho se struktury, které evoluce vytvořila nedávno, mění více než ty, které se optimalizovaly po delší dobu. Vědci ve specializovaném článku píší, že velká expanze prefrontálního kortexu u lidí „přichází za cenu zvýšené náchylnosti ve stáří“.
Zdroj: spiegel, Vapol
