Důslednější přístup výběru místa solárního projektu

Nový výzkum z Turecka ukazuje potřebu důslednějšího přístupu k výběru místa pro fotovoltaiku kvůli rostoucím hydrologickým extrémům. Vědci tvrdí, že ochranné zóny s pevnou vzdáleností nejsou dostatečné k ochraně solárních farem před nebezpečím záplav a eroze.

Skupina výzkumníků v Turecku vyvinula nový model, který zahrnuje riziko povodní a eroze do umístění fotovoltaického projektu.

Vědci tvrdí, že ochranné zóny s pevnou vzdáleností nejsou dostatečné k ochraně solárních farem před nebezpečím povodní a eroze. A zdůrazňují, že určení určité vzdálenosti od přehrad v současné době stále postrádá vědecký základ.

„Když jsme se zpočátku ponořili do článků souvisejících s optimálním výběrem místa pro FVE, nemohli jsme se divit, proč byly povodně ve většině z nich buď ignorovány, nebo jen krátce zmíněny,“ řekl Kutay Yılmaz. „Některé předchozí studie navrhovaly ochranné zóny v rozsahu od 100 m do 1 000 m pro zmírnění škod souvisejících s nádrží, ale tento přístup se nám zdál poněkud nepřesný. Vzhledem k rostoucímu výskytu hydrologických extrémů v posledních letech jsme cítili, že je nutné přijmout důslednější přístup,“ řekl Yilmaz.

Důslednější přístup výběru místa solárního projektu
Nouzová protipovodňová bariéra

Ve své studii „Zkoumání indexů rizika povodní a eroze pro optimální výběr solárních fotovoltaických elektráren a hodnocení vlivu topografického rozlišení“, který se publikoval v Renewable Energy. Poskytuje metodu pro kvantitativní hodnocení potenciálních povodní v blízkosti plánovaných solárních farem. A stanoví šest úrovní záplav, založených na hloubkách proudění a rychlosti záplav. Přičemž tři z nejvyšších tříd jsou strukturálně nebezpečné pro solární fotovoltaiku.

Optimální a důslednější výběr místa pro FVE

Pro své modelování akademici využili analytický hierarchický proces (AHP). Což je rozhodovací technika založená na hierarchickém rozkladu pro organizování a upřednostňování rozhodovacích kritérií. „AHP usnadňuje řešení složitých problémů. Ty zahrnují vstupy, které nelze vzájemně porovnávat, obvykle kvůli použití různých jednotek měření,“ vysvětlili. ,,Díky použití AHP se z původního problému vyvinul model řešení, který využívá homogenní faktory.“

Pokud jde o riziko eroze, vědci použili přístup revidované univerzální rovnice ztráty půdy (RUSLE). Ta bere v úvahu faktory, jako např. erozivitu srážek, citlivost půdy na erozi a topografické vlastnosti. „Eroze je přírodní nebezpečí, které představuje významné riziko pro strukturální integritu různých instalací. Včetně fotovoltaických systémů,“ uvádí se v dokumentu. ,,Aby se výsledky eroze převedly do použitelných poznatků pro výběr místa, závažnost eroze se kategorizuje do různých tříd.“

Vědci také použili digitální výškové modely (DEM). Což jsou digitální kartografické datové soubory představující souvislou topografickou výškovou plochu k určení vzdálenosti od silnic, přenosových vedení a dalších faktorů. Využili také DEM k analýze vlivu topografického rozlišení na nebezpečí povodní a eroze. A zjistili, že nižší rozlišení (34 metrů) může poskytnout stejně dobré výsledky jako vyšší rozlišení (25 metrů) pro výběr místa fotovoltaického projektu.

,,Je pozoruhodné, že výpočetní proces, který se podílí na určování vzdálenosti od silnic, přenosových vedení a dalších faktorů. A vyžaduje použití DEM,“ vysvětlili. ,,Studie ukazuje, že topografická data s nízkým rozlišením lze použít pro výběr místa. A to za předpokladu, že data se převzorkují na rozlišení dat o využití území.“

„Tyto výsledky jsou zajímavé, protože i když byly váhy záplav a eroze v AHP relativně nízké, jejich dopad na výběr místa byl značný,“ řekl Kutay. ,,Jak postupujeme kupředu, zvážíme také další kritéria související s globálním oteplováním. Jako je např. vzestup hladiny moře a bleskové srážky. A přizpůsobíme tak náš přístup specifickým charakteristikám a potřebám každého místa.“

Zdroj: pv-magazine, TowPoint