Ve vzdálené galaxii černá díra ničí hvězdu – ale jen kousek po kousku. Výzkumný tým uvádí, že z něj každých 25 dní vytěží trochu plynu.
Černé díry nejsou nutně ty nenasytné příšery, za které jsou často zobrazovány. Vesmírné jevy také procházejí obdobími, kdy mají jen malé množství hmoty, kterou se mohou živit. Ale pokud se něco dostane příliš blízko k černým dírám, opět se to změní.
Tým výzkumníků nyní pozoroval vzdálenou černou díru, která pravidelně získává plyn z hvězdy podobné našemu Slunci – a tím ji pomalu ničí. Má hmotnost asi 500 000 krát větší než Slunce a nachází se 500 milionů světelných let daleko v centru galaxie. Černá díra okusuje hvězdu každých 25 dní, hlásí vědci v časopise „Nature Astronomy“.
Astronomové vystopovali nenasytnou černou díru měřením rentgenového záření. Nebeští vědci opakovaně pozorují tak silné výbuchy záření ve vzdálených galaxiích, když hvězdy padají do supermasivních černých děr a jsou přitom roztrhány. Teprve nedávno se astronomové setkali s událostmi, kdy hvězdy nejsou pohlceny jedním šmahem, ale spíše černé díry pravidelně konzumují menší množství hvězdné hmoty.
Cyklus černé díry díky eliptické dráze
„Nyní víme o dvou různých typech takových událostí,“ říká Phil Evans z University of Leicester ve Velké Británii. „U některých dochází k výbuchu záření každých pár hodin, u jiných každých pár let.“ V obou případech hvězdy obíhají kolem velké černé díry po vysoce eliptických drahách, tvrdí vědci. Kdykoli se hvězda na této oběžné dráze přiblíží k černé díře, černá díra odstraní část jejího plynu.
Rozdíl mezi těmito dvěma typy spočívá v hmotnosti černých děr: v prvním případě je to 100 000, ve druhém případě deset milionů hmotností Slunce. „Tento nový systém zaplňuje mezeru mezi nimi,“ říká Evans. Z pozorovacích dat on a jeho kolegové usuzují, že černá díra v tomto případě obsahuje kolem půl milionu slunečních hmot. Při každém blízkém průchodu hvězdou černá díra pohltí množství plynu odpovídající trojnásobku hmotnosti naší Země.
Vědci svůj objev učinili s pomocí satelitní observatoře Swift, která od roku 2004 pomocí speciálních detektorů pozoruje rentgenové záření z vesmíru. Evansův tým nedávno vyvinul nový software, který usnadňuje detekci dočasných záblesků rentgenového záření. „Bez tohoto nového softwaru bychom událost nikdy nezjistili,“ zdůrazňuje Evans. A pouze tímto způsobem bylo možné, aby vědci okamžitě provedli další pozorování se Swiftem, jakmile začala erupce.
Nový software pro odhalení podobných událostí
Erupce trvala téměř deset dní a pak náhle ustala. Další pozorování pak ukázala, že ke srovnatelné erupci dochází každých 25 dní. Evans a jeho kolegové z toho usoudili, že i zde černá díra vyrvala materiál z hvězdy. Vědci nyní doufají, že pomocí nového softwaru budou schopni odhalit mnoho dalších podobných událostí.
Černé díry vznikají, když velké hvězdy dosáhnou konce svého životního cyklu. Pak se zastaví jaderná fúze, která zaručovala jejich vnitřní rovnováhu. Hmota hvězd se zhroutí do malého bodu, ale silná gravitační síla zůstává. Záření a hmota, která kdysi překročila takzvaný horizont událostí, mizí v černé díře.
Zdroj: spiegel, Vapol
