Podle nové celosvětové analýzy tři ze čtyř malých dětí v Evropě tráví příliš mnoho času u obrazovky a nemají dostatek spánku a každodenního pohybu.
Podle mezinárodních měřítek by děti mladší pěti let měly mít denně tři hodiny fyzické aktivity, včetně alespoň jedné hodiny intenzivního cvičení, a také maximálně jednu hodinu času u obrazovky a 10 až 13 hodin spánku.
O studii
Studie se objevila v časopise JAMA Pediatrics a zahrnovala přibližně 7 000 dětí. Ve 33 zemích světa splňuje všechny tyto normy pouze 14,3 % tříletých a čtyřletých dětí. Zatímco 81 procent dětí má dostatek spánku, jen 41,8 procenta splňuje doporučení týkající se času stráveného u obrazovky. 49,2 procenta dětí má dostatek fyzické aktivity.
Vzhledem k tomu, že rané dětství je „kritickou příležitostí“ k vytvoření zdravých návyků, mají tato zjištění podle vědců z australské University of Wollongong závažné důsledky pro „celoživotní zdraví a pohodu“ lidí na celém světě.
„Je opravdu důležité, abychom se podívali na to, do jaké míry děti v různých zemích tyto zásady dodržují,“ uvedla pro Euronews Health Dr. Sarah Rose, vývojová psycholožka a docentka na University of Staffordshire ve Velké Británii. Na nové studii se nepodílela.
Regionální rozdíly
O něco lepší jsou poměry v Africe a Evropě, kde všechny tři ukazatele splňuje přibližně čtvrtina dětí (23,9, resp. 23,5 procenta). Polovina evropských dětí (50 %) má dostatečně omezený čas před obrazovkami. 53,5 procenta dětí má dostatek pohybu a téměř všechny děti (94,7 procenta) mají dostatek spánku.
Pozoruhodné je, že evropské dívky častěji než chlapci splňují směrnice týkající se času stráveného u obrazovky. Je však méně pravděpodobné, že mají dostatek pohybu.
Na regionální úrovni mají nejlepší i nejhorší návyky Severní a Jižní Amerika. Zatímco dvě ze tří dětí mají dostatek fyzické aktivity, což je více než v jakémkoli jiném regionu, tamní děti mají také zdaleka nejvíce času stráveného u obrazovky – doporučení splňuje pouze 17 % z nich.
„Někdy se lidé domnívají, že pokud dítě tráví hodně času před obrazovkou, nevěnuje se fyzické aktivitě, zatímco tato data ve skutečnosti ukazují mnohem více nuancí,“ řekl Rose.
Trendy a spojení se zdravotními problémy
Je pravděpodobné, že trendy v oblasti fyzické aktivity a času stráveného u obrazovky začínají ještě dříve. Předchozí výzkumy ukazují, že pouze čtvrtina dětí mladších dvou let splňuje doporučení týkající se času stráveného u obrazovky.
Příliš mnoho času stráveného u obrazovky má také spojení se zdravotními problémy. Čím více času stráví roční děti u obrazovek, tím se zvyšuje pravděpodobnost, že se jejich vývoj ve věku 2 a 4 let opozdí. Zatím však není jasné, zda je čas strávený u obrazovek skutečně příčinou těchto problémů.
Kroky k omezení času u elektronických zařízení
Několik evropských zemí prosazuje omezení času stráveného dětmi u obrazovek. V září švédská agentura pro veřejné zdraví doporučila zakázat obrazovky dětem mladším dvou let. Podobné pokyny následovaly v Irsku pro děti do 18 měsíců.
Francouzská vláda mezitím uvedla, že děti do tří let by neměly mít u obrazovek žádný čas a že do šesti let by se měl čas „silně omezit“. Jiné země, jako například Čína, šly ještě dále a omezily například online hry, které jsou zaměřené hlavně na mladé lidi.
Podle výzkumníků z Lundské univerzity ve Švédsku však zákazy času u obrazovky nemusí být vždy reálné. Digitální technologie jsou totiž v každodenním životě všudypřítomné.
Po prostudování každodenních digitálních návyků malých dětí dospěli k závěru, že je „téměř nemožné“ udržet malé děti od obrazovek a že přístup nulové tolerance může v rodičích vyvolat spíše obavy nebo stud za to, že jejich děti používají obrazovky, než aby jim pomohl omezit jejich používání.
Záleží i na tom, co děti při tom dělají
Roseová také uvedla, že pokyny týkající se času u obrazovek mohou být příliš zjednodušené. Obvykle totiž neberou v úvahu kvalitu toho, co děti na svých zařízeních dělají. Můžou si krátit čas např. sledováním svého oblíbeného pořadu během jízdy v autě.
„Čas u obrazovky může představovat takovou škálu různých činností. Tyto činnosti mohou mít pro děti, které se jim věnují, různé hodnoty,“ uvedla Roseová, například videohovory s prarodiči nebo sledování vzdělávací televize.
„Myslím, že rodiče by opravdu ocenili podpůrné vedení, jak s dětmi zdravě využívat čas strávený u obrazovky,“ dodal Rose.
Zdroje: Euronews, TowPoint
