Antarktická turistika urychluje tání ledu

S výletními loděmi a na výzkumných stanicích – každá návštěva v podobě antarktické turistiky, přispívá k tání ledu. Problémem je podle nové studie ultra jemný uhlík, který se usazuje na sněhu.

83 tun sněhu – tak velký je podíl každého návštěvníka Antarktidy na tání tamního ledového příkrovu. Vyplývá to ze studie zveřejněné v časopise Nature Communications.

Důvodem je černý uhlík, tedy černý uhlík, který si lze představit jako extrémně jemné saze. Vzniká při spalování fosilních paliv nebo biomasy. Když se jemné částečky usadí na bílém povrchu – jako sníh – nyní se tmavší povrch více zahřívá. Díky černému filmu sníh taje rychleji.

74 000 turistů za jednu sezónu

Lidská přítomnost na antarktickém kontinentu se v posledních desetiletích výrazně zvýšila: Podle International Association of Antarctica Tour Operators, mezinárodní asociace touroperátorů, navštívilo Antarktidu v sezóně 2019/2020 více než 74 000 turistů. To je téměř dvakrát tolik než před deseti lety. Letní hlavní sezóna na Antarktidě obvykle trvá od listopadu do března.

Airbus A340, širokotrupé dopravní letadlo, přistává na antarktickém kontinentu
Širokotrupé dopravní letadlo, přistává na antarktickém kontinentu

Znečištění černým uhlíkem, které každý způsobuje nepřímo prostřednictvím lodí, letadel a dieselových generátorů, vede každé léto k dalším 23 milimetrům tání sněhu v nejnavštěvovanějších oblastech.

Pro tuto studii mezinárodní tým vědců odebral každoroční vzorky sněhu v letech 2016 až 2020 na 28 místech táhnoucích se přes 2000 km od severního cípu Antarktidy až po pohoří Ellsworth. Odhaduje se, že během období studie cestovalo do Antarktidy 53 000 turistů.

Příspěvek badatelů je dokonce desetkrát vyšší než u turisty. Všichni vědci používali k pohonu těchto vozidel a zařízení lodě, letadla, vrtulníky a generátory – a obvykle fosilní paliva.

Sníh v Antarktidě je stále nejčistší na světě

Moře, Loď, Led, Parník, Oceán, Voda, Zima
Antarktida

Dosud je sníh v Antarktidě nejčistší na světě – jeho základní hodnota pro černý uhlík je asi jedna část na miliardu. „To je 1000krát méně než v Himalájích a 100krát méně než v Andách nebo ve Skalistých horách,“ uvedl spoluautor studie Raúl Cordero z University of Santiago de Chile. Na některých místech na Antarktickém poloostrově je však nyní koncentrace dvakrát až čtyřikrát vyšší než v jiných částech kontinentu. Cordero vyzval k diskusi o tom, zda nebude nutné omezit počet turistů v Antarktidě. Především by se již neměla spalovat žádná fosilní paliva.

Cordero poukázal na to, že v důsledku znečištění roztaje mnohem méně sněhu a ledu, než se ztratilo v důsledku globálního oteplování. Studie však zdůrazňuje potřebu přechodu na obnovitelné zdroje energie – také v antarktickém výzkumu: Technické alternativy k naftě jsou již k dispozici. Například výzkumná stanice belgické princezny Elisabeth se provozuje především větrnou energií.

Zdroj: spiegel.de, Vapol.cz