Povodně, požáry – a teplotní rekordy: Podle údajů z programu EU pro pozorování Země Copernicus bylo loňské léto za hranicí. Tak teplo v tuto roční dobu nebylo 40 let.
Loňské léto bylo létem extrémního počasí: zatímco v jižní Evropě zuřily lesní požáry, povodně zdevastovaly regiony v Německu i v několika sousedních zemích.
Léto 2021 bylo nejteplejším, jaké Evropa zažila od začátku záznamů. Vyplývá to z aktuální výroční zprávy evropské služby pro změnu klimatu Copernicus. Podle toho se stalo to, že v letních měsících loňského roku vzrostla teplota asi o jeden stupeň Celsia, než se jevil průměr let 1991 až 2020.
„Porozumět extrémům počasí a klimatu je stále důležitější“
Záznamy o programu Copernicus pocházejí z roku 1979. K vyhodnocení se používají záznamy z pozemních stanic, balónů, letadel a družic.
„Rok 2021 byl rokem extrémů, včetně nejteplejšího léta v Evropě, vln veder ve Středomoří, záplav a klidného větru v západní Evropě. Což ukazuje, že pochopení extrémů počasí a klimatu je pro klíčové sektory společnosti stále důležitější,“ řekl Carlo Buontempo, ředitel Programu pozorování Země.
Rozsah nárůstu teploty se regionálně lišil. Například v částech Baltského moře byla roční povrchová teplota moře o více než pět stupňů nad průměrem. Na Sicílii se naměřil prozatímní evropský tepelný rekord – s 48,8 stupně.
Během dvou měsíců se ve Středozemním moři spálilo 800 000 hektarů
A vysoké teploty přispěly k někdy ničivým letním katastrofám: Podle služby EU pro změnu klimatu fakt, že vlna veder v létě převážně v částech Itálie, Řecka a Turecka trvala dva až tři týdny a zároveň byla suchá, což vedlo k rozvoji četných lesních požárů. Jen v červenci a srpnu 2021 se v oblasti Středozemního moře spálila plocha 800 000 hektarů. To odpovídá polovině rozlohy Šlesvicka-Holštýnska.
Vědci také zveřejnili poznatky o povodni, která v Německu stála životy více než 180 lidí. Katastrofa se mohla vyvinout i tímto způsobem, protože již v předchozích týdnech spadlo nezvykle velké množství srážek. V důsledku toho půda již neměla schopnost absorbovat dostatečné množství vody. Objemy vody v povodích Rýna a Meuse se odhadovaly jako největší od roku 1991. Je obtížné jednoznačně připsat takové události změně klimatu, v návaznosti na počasí uvedla hlavní autorka zprávy Freja Vamborgová. Ale víme, že v oteplujícím se světě budeme svědky stále více takových událostí.
Podle zprávy se v loňském roce podíl skleníkových plynů poškozujících klima v atmosféře opět zvýšil: koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře vzrostla o 2,3 ppm – o částice na milion částic vzduchu.
Koncentrace plynného metanu se zvýšila o 16,5 ppb, dílů na miliardu částic vzduchu. Tento nárůst je výrazně větší než v předchozích letech. Metan zůstává v atmosféře kratší dobu, ale je ještě škodlivější než CO₂. Plyn se uvolňuje například v ropném a plynárenském průmyslu, na skládkách a v zemědělství. Důvody nárůstu metanu by nyní musely být podrobněji prozkoumány.
Zdroj: spiegel, Vapol
