Již dnes zemře ročně přes milion lidí na rezistentní bakterie, proti kterým jsou antibiotika bezmocná. Vědci varují před „přehlíženou celosvětovou pandemií“ kvůli předpovědi na nadcházející roky.
Podle odborníků je to již celosvětově jedna z nejčastějších příčin úmrtí: infekce zárodky odolnými vůči antibiotikům. Podle aktuální studie by na to mohlo do roku 2050 zemřít více než 39 milionů lidí na celém světě. Takové patogeny by mohly přinejmenším hrát roli v dalších 169 milionech úmrtí.
Autoři studie z Washingtonské univerzity v Seattlu v současnosti odhadují počet úmrtí na celém světě ročně na přibližně 1,1 milionu – to je zhruba tolik jako úmrtí na HIV a malárii dohromady a je v souladu s předchozími studiemi. Již v roce 2022 popsal Ramanan Laxminarayan z americko-indického centra pro dynamiku nemocí infekci jako „přehlíženou pandemii“.
Za příčinu antibiotické krize se považuje nadměrné a nevhodné používání antibiotik v humánní a veterinární medicíně. Pneumonie, sepse, infekce ran: To, co se mohlo před desítkami let stát smrtelné, dnes už většinou není problém – díky antibiotikům. Patří mezi nejdůležitější léky a bojují proti patogenním bakteriím. Ale patogeny se stávají vůči původcům stále odolnější. V nejhorším případě se jednoduché infekce mohou stát život ohrožujícími. Každá aplikace může vést k přemnožení rezistentních bakterií, protože ty pak mají výhodu přežití.
Obrovská analýza dat
Výzkumný tým Christophera Murraye modeloval 520 milionů datových souborů o vývoji antibiotické rezistence v letech 1990 až 2021. Výsledkem byla předpověď do roku 2050, která byla zveřejněna v odborném časopise „The Lancet“. Není tak snadné určit, jak velký problém s rezistencí je: pokud se například při léčbě rakoviny objeví komplikace způsobené multirezistentními zárodky, je stále obvykle příčina smrti pacienta připisována rakovině. Autoři studie použili údaje o propuštění z nemocnice, údaje o příčinách úmrtí, profily lékové rezistence, průzkumy užívání antibiotik a četné další zdroje k posouzení rozsahu rezistence a vytvoření globálního modelu.
Od roku 1990 do roku 2021 zemřel každý rok na celém světě kvůli antimikrobiální rezistenci více než milion lidí. Celkový počet se mírně zvýšil, z 1,06 milionu v roce 1990 na 1,14 milionu v roce 2021. Vezmeme-li v úvahu růst populace, úmrtnost na 100 000 lidí klesla z 19,8 (1990) na 14,5 (2021).
Počítačový model vědců také ukazuje možný pozitivní vývoj. Lepší léčba závažných infekcí a lepší přístup k antibiotikům by mohly v letech 2025 až 2050 zabránit 92 milionům úmrtí.
Postiženi se zdají zejména starší lidé
Vývoj se však velmi liší podle věkových skupin. Zatímco počet úmrtí souvisejících s rezistencí u dětí mladších pěti let se snížil o 50 %, počet osob ve věku 70 a více let vzrostl o 80 %.
S ohledem na malé děti vědci píší: ,,Velká část tohoto snížení se způsobuje poklesem Streptococcus pneumoniae odolných vůči lékům a patogenů, které se obvykle šíří fekálně-orálním přenosem.“ Přispěly k tomu zejména očkovací kampaně a zlepšení hygienických podmínek.
Vědci připisují nárůst případů u starších lidí často nižší účinnosti nebo nesnášenlivosti vakcín a léků u starších lidí a také většímu počtu základních onemocnění.
Vzhledem k tomu, že v příštích letech nejvíce poroste populační skupina lidí starších 64 let, počet úmrtí souvisejících s odporem by se podle modelu mohl do roku 2050 také celkově zvýšit: z 1,14 milionu (2021) na 1,91 milionu (2050) ročně. Podle modelového výpočtu by počet úmrtí, ve kterých hrají roli multirezistentní zárodky, mohl stoupnout ze 4,71 milionu na 8,22 milionu.
Akce proti celosvětové antibiotické krizi
,,Aby se to nestalo smrtící realitou, naléhavě potřebujeme strategie ke snížení rizika vážných infekcí. Například prostřednictvím vakcín, nových léků, zlepšené zdravotní péče, lepšího přístupu ke stávajícím antibiotikům a návodů, jak je co nejefektivněji používat,“ uvedl autor studie Stein Emil Vollset z norského institutu veřejného zdraví.
Antibiotická krize se netýká pouze zemí s nízkými a středními příjmy. USA a Kanada patřily mezi pět regionů světa, ve kterých v letech 1990 až 2021 nejvíce vzrostl počet úmrtí souvisejících s odporem. Ostatní oblasti jsou tropická Latinská Amerika, západní Afrika, jižní Asie a jihovýchodní Asie.
Do roku 2050 se očekává nejvyšší nárůst v jižní Asii (včetně Indie), Latinské Americe a Karibiku. ,,Tato data by měla řídit investice a cílená opatření k řešení rostoucího problému antimikrobiální rezistence ve všech regionech,“ zdůraznil Samuel Kariuki z Kenya Medical Research Institute, který se na studii nepodílel.
Zdroj: spiegel, Vapol
