V rozsáhlé studii vědci naznačují, že to, kdy demence propukne, není jen genetická výbava, ale také životní styl. Stále častěji se diagnostikují mladší lidé.
Britští vědci identifikovali 15 možných rizikových faktorů pro nástup demence u lidí mladších 65 let. Výsledky naznačují, že genetická výbava každého jedince není jedinou příčinou onemocnění, ale rozhodující roli hraje i životní styl.
Pro novou studii University of Exeter a Maastricht University vyhodnotili vědci data od 350 000 účastníků mladších 65 let z celé Velké Británie, z nichž dobrých 55 % byly ženy. Na začátku studie bylo testovaným osobám v průměru 54,6 let. Demence se ve studii vyskytla u 485 lidí mladších 65 let.
Jaké faktory se vyskytují společně s časným nástupem demence?
Britský tým nyní chtěl vědět, co může ovlivnit predispozici člověka k rané demenci, včetně genetických faktorů, životního stylu a faktorů životního prostředí. Experti zkoumali, které životní podmínky, chování nebo předchozí onemocnění byly u testovaných osob, u kterých se rozvinula demence, obzvláště běžné. Výsledky se publikovaly v lékařském časopise „JAMA Neurology“.
Naznačují, že nízké vzdělání, nižší socioekonomický status, ale také zneužívání alkoholu a sociální izolace, stejně jako zdravotní problémy, jako je nedostatek vitaminu D, by mohly být faktorem pro vznik onemocnění. Demencí často trpí zejména lidé s poruchami regulace krevního tlaku (ortostatická hypotenze). Deprese a zneužívání alkoholu jsou již na druhém a třetím místě. Toto je 15 rizikových faktorů (sestupně):
- ortostatická (polohově závislá) hypotenze
- deprese
- vysoká míra alkoholu
- mrtvice
- genetické rizikové faktory
- sociální znevýhodnění
- diabetes (ale pouze u mužů)
- srdeční choroba
- nedostatek vitaminu D
- ztráta sluchu
- vysoká hladina C- reaktivního proteinu
- společenská izolace
Tyto tři faktory se ve studii spojily s nižším rizikem demence:
- mírná konzumace alkoholu
- vzdělání
- síla úchopu (kvalita svalů)
Studie však neprokazuje, že by deprese přímo zvyšovala riziko demence. Lze si také představit, že lidé s depresí mají méně sociálních kontaktů, a proto je u nich vyšší pravděpodobnost rozvoje demence. Podobný efekt by mohl nastat při ztrátě sluchu.
Pravděpodobnost a riziko spojené s depresí
Studie také není důkazem toho, že mírné pití chrání před demencí: Tento účinek může způsobit „efekt zdravého pijáka,“ píše tým specialistů. Lidé konzumující alkohol jsou podle toho často zdravější než abstinenti, z nichž někteří nepijí kvůli špatnému zdravotnímu stavu nebo užívání léků. Alkohol před nemocí nechrání, ale existující nemoci v těchto případech konzumaci alkoholu brání.
Zarážející je, že se v analýze nezahrnuly konzumace cigaret, nedostatek pohybu nebo špatná výživa spojená se zvýšeným rizikem demence.
Sebastian Köhler, profesor neuroepidemiologie na Maastrichtské univerzitě a jeden z hlavních autorů studie, vysvětlil: ,,Kromě fyzických faktorů hraje důležitou roli také duševní zdraví, včetně vyhýbání se chronickému stresu, osamělosti a depresím.“
Vědci doufají, že tato zjištění umožní větší prevenci: „Studie poprvé ukazuje, že můžeme přijmout opatření ke snížení rizika onemocnění zacílením na řadu různých faktorů,“ vysvětlil profesor David Llewellyn z univerzity z Exeteru.
Vědci také poukázali na to, že propuknutí nemoci má vážné důsledky pro mladší postižené lidi, protože mnozí mají obvykle ještě práci, děti a jsou uprostřed života.
Zdroj: spiegel, Vapol
