Vzácné izraelské půdní zdroje a nedostatek propojení se sousedními zeměmi způsobily vzestup střešních solárních panelů. Nyní řada nedávných politických změn, zejména kvůli reformám elektřiny, má posílit trend decentralizace, uvádí Ilias Tsagas. Izraelský solární sektor začal vážně v roce 2008 zavedením výkupních cen (FIT). Od té doby se země pustila do několika politických změn týkajících se přidělování a odměňování PV. Národ pořádá pravidelná výběrová řízení na solární energii v užitkovém měřítku a segment střechy také upoutá pozornost.
Izrael je malý národ s problémy s nedostatkem půdy, ale developeři, kteří hledají možnosti pozemních projektů, jsou také znevýhodněni skutečností, že většina populace je soustředěna v centrálním pásu, kde jsou velmi vysoké ceny. Zatímco vláda investuje do ambiciózních plánů pro agrovoltaiku, zemědělská a komerční činnost dále omezuje počet dostupných solárních míst.
Navzdory nedostatku prostoru má Izrael za cíl do roku 2030 vyrábět 30 % své elektřiny z obnovitelných zdrojů. A vzhledem k tomu, že větrná energie je omezená, znamená to do značné míry solární energii. Vzhledem k tomu, že politici, průmyslová sdružení a podniky se shodli na potřebě nasazení dvojího použití, střešní solární systém nabízí elegantní řešení jako součást skládačky.
Dobrý FIT
Zatímco jiné země upustily od pevných plateb za solární energii, izraelský střešní FIT zůstává. Platby FIT mají dobu trvání 25 let a v současnosti jsou hlavní silou podporující izraelský segment střešních fotovoltaických zařízení. V loňském roce se střešní pole s výrobní kapacitou až 200 kW (AC) kvalifikovala pro FIT. V letošním roce se toto pravidlo změnilo tak, že povoluje pouze systémům do 100 kW uhradit platbu 2,92 Kč/kWh, ačkoli majitelé systémů do 300 kW mohou stále získat snížený tarif. Tyto nebetyčně vysoké ceny nemovitostí v centrálním pásu také podnítily nedávný krok k nabídnutí dodatečného doplatku ve výši 0,34 Kč/kWh pro systémy pod 100 kW v takových lokalitách.
Současné přijetí FITs nebylo vždy případem. Ve skutečnosti vláda již dříve režim FIT zastavila a nahradila jej programem čistého měření. Ten běžel od roku 2013 do roku 2018. Vláda však nyní program čistého měření zrušila a znovu zavedla FIT. Během svého zavádění získal program čistého měření přibližně 380 MW převážně střešní výrobní kapacity – ačkoli plovoucí solární elektrárny a alespoň jeden velký pozemní systém fungovaly v platebním režimu.
Nir Zohar, obchodní ředitel izraelské společnosti na čištění solárních modulů RST CleanTech, říká, že systém čistého měření byl atraktivní pro továrny a uživatele energie s podobnými profily spotřeby a vysokými účty. Pro všechny ostatní, říká Zohar, se zdají FIT lepší.
Variabilní ceny
Vzhledem k tomu, že země prochází reformou energetického sektoru od roku 2018, populární schéma čistého měření upadlo v nemilost. Protože bylo vnímáno jako deformace trhu, vysvětluje Eitan Parnass, zakladatel a ředitel izraelské Asociace pro zelenou energii. V rámci reforem přestanou velcí uživatelé elektřiny od 1. ledna platit pevnou cenu za elektřinu. Přičemž velcí spotřebitelé mají platit vyšší večerní ceny, když se nevyrábí solární energie.
Variabilní ceny zasáhnou vlastníky webů s měřením sítě, kteří při výrobě dostanou nižší tarify a jindy budou muset platit více za energii. To by mohlo takovým investorům snížit příjem až o 40 %, říká Parnass, který naznačil, že vláda zvažuje kompenzační mechanismus.
Místní příležitost
Nedostatek síťového měření však nedokázal zastavit střešní instalace, jak vysvětluje generální ředitel RST CleanTech Roy Sade. Dříve pracoval pro izraelského PV developera a říká, že obce měly a nadále mají velké instalátory střešních solárních panelů díky FIT. Například solární střechy městské správy Tel Avivu vydělávají městu v přepočtu kolem 6,9 mil. Kč měsíčně, říká Sade.
Byla to spolupráce s obcemi, která Sade vnukla nápad založit svou firmu na čištění panelů, po dotazu ze střední školy, kde student uklouzl na hromadění vody na dvoře – a přiznal si zranění – v důsledku čištění řady hadice. Škola se zeptala na automatizované čisticí systémy.
Vzhledem k tomu, že výrobci panelů stanovili záruční požadavky, moduly by se neměly čistit během dne, když jsou horké a generují energii, a vysokotlaké čištění je také zakázáno, Sade přišla s automatickým čisticím systémem nainstalovaným na panelech.
RST CleanTech začala v roce 2011 s pilotním systémem na střeše Sade. Tato technologie se uvedla na trh v roce 2013. A společnost nyní celosvětově čistí více než 2,5 milionu panelů – 2 GW výrobní kapacity. Cleantech má dceřiné společnosti ve Španělsku, Maroku, Brazílii, Chile a Kalifornii s plány na přítomnost v Indii.
Střešní panely
Společnost čistí přibližně polovinu izraelských střešních panelů, tvrdí, že její čisticí roztok zvyšuje výrobu energie panelů až o 30 %. A má také prosperující plovoucí solární čištění v místech nádrží.
Odpadní voda odváděná do nádrží v loňském roce pokrývala přibližně dvě třetiny potřeb vody v izraelském zemědělství. A panely nad vodními plochami snižují odpařování. Systém RST často používá vodu ze zásobníku k čištění panelů – při nízkém tlaku a v noci – před vracením kapaliny zpět do zásobníku.
Kromě toho, že představuje silný obchodní případ, plovoucí fotovoltaika na izraelských vodních nádržích také prosperuje. A to díky vysoce přetížené elektrické síti v zemi. Nádrže využívají elektřinu k čerpání vody, ale nejčastěji v blízkosti nádrží nejsou žádní další uživatelé elektřiny. A proto je k dispozici síťový prostor pro připojení plovoucí solární energie, vysvětluje Sade.
Izraelská úschovna energie
Zatímco izraelské společnosti zabývající se čistými technologiemi zaznamenaly úspěch na zahraničních trzích, podle Tal Munda, generálního ředitele izraelského dodavatele a vývojáře úložiště BLEnergy, je tato země asi 10 let pozadu, pokud jde o zavádění úložiště energie.
Za to může především slabá regulace, říká Mund, stejně jako pomalá liberalizace elektroenergetického sektoru, která začala teprve v roce 2018. Soukromí investoři vlastní téměř polovinu národní výrobní kapacity a provozovatel elektrické přenosové soustavy je státní, i když její vedení funguje odděleně od své národní mateřské společnosti.
Otevření výroby energie trvalo asi 15 let, říká Mund, čímž se oddálilo šíření nových nápadů a technologií na trh.
Zdá se však, že Mund doufá, že změna je na spadnutí a tuto myšlenku podporuje odkazem na nový plán rozvoje. Ten před několika týdny zveřejnil Noga, izraelský provozovatel přenosové soustavy. Tato strategie požaduje, aby Izrael instaloval 10 GWh skladovací kapacity energie. A aby dosáhl cíle do roku 2030, tedy výroby 30 % elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Izraelská síť se jeví vysoce přetížená a jediný způsob, jak může země dosáhnout svého cíle, se podle Munda zdá rozsáhlé zavádění systémů skladování energie, které síť podporují. Země však v současnosti nemá robustní rámec pro skladování energie, který by takové investice umožňoval. A trh pro doplňkové služby sítě neexistuje.
Izraelské výběrové řízení
„Rádi bychom v Izraeli viděli soutěžní výběrová řízení na projekty skladování energie umístěné před měřičem. Ten by nabízel síťové služby a dostával platby za dobu, po kterou jsou k dispozici pro obsluhu sítě,“ řekl Mund. Zdá se optimistický, že taková výběrová řízení jsou na spadnutí, a po návratu k plánům oznámeným Nogou věří, že Izrael by mohl první výběrové řízení na přední skladovací systémy vidět během příštích šesti měsíců.
Mezitím Izrael již nabídl novou solární kapacitu, ta se má instalovat vedle čtyřhodinových bateriových systémů za metrem. Shai Baharav, spoluzakladatel BLEnergy, říká, že z těchto tendrů na solární a akumulační systémy se očekává, že Izrael v příštích několika měsících nainstaluje přibližně 400 MWh bateriové úložné kapacity a celkem 2,5 GWh v příštích dvou až třech let. „Realizace těchto projektů se stala pomalá, kvůli nedostatku prostoru pro připojení fotovoltaické kapacity,“ říká. ,,A možná se toto zpoždění částečně způsobilo také vysokými náklady na baterie.“
BLEnergy podepsala dohodu o dodávce komponent pro 200 MWh bateriového úložiště v rámci výběrového řízení solar-plus-storage a pracuje také na dalších cca 100 MWh dalších projektů kumulativních úložišť, pro různé typy zákazníků, jako např. nákupní centra, továrny a nabíjecí stanice pro elektromobily (EV). Využití těchto systémů v hodnotě 100 MWh se liší podle potřeb zákazníka, ale většinou mají založení na arbitrážním obchodním modelu nákupu mimošpičkového výkonu a jeho skladování pro uvolnění ve špičce pro vyšší návratnost.
Bliious Group je mateřskou společností BLEnergy a vstoupila do izraelské veřejné dopravy. Podílí se také na trhu EV a vyvíjí projekt baterií na podporu nabíjecí stanice pro 60 elektrobusů. Ty patří její mateřské společnosti a které se připojily k síti teprve před několika měsíci.
Inovace kibuců
Ústřední princip izraelských kibuců – kooperativní, soběstačné zemědělské komunity zaměřené na společnou práci a sdílení zisku – dobře zapadá do myšlenky „prosumer“ výroby a spotřeby elektřiny. Kibbutzim fungují jako ekosystém pro izraelské inovace. A protože se od svého vzniku rozrostly, mnoho z nich nyní provozuje své vlastní minisítě. A vyrábí vlastní elektřinu, se kterou se v rámci nich obchoduje jejich malé vnitřní trhy s elektřinou. Mnoho kibuců jsou klienty RST Cleantech, nedávný plán rozvoje společnosti Noga se skutečně zmiňuje konkrétně o úložných systémech takových komunit a společnost BLEnergy dodala komponenty pro první izraelský bateriový systém. Ten se instaluje v kibucu. Skladovací společnost nyní spolupracuje s mnoha kibucimi na instalaci dalších bateriových systémů za metrem.
Minisítě v kibucích se stávají sofistikovanými, protože jejich komunity dychtivě osvojují fotovoltaiku. A často nemohou nainstalovat tolik solárních systémů, kolik by chtěli. Protože jejich sítě jsou přetížené. V důsledku toho mají zájem o přijetí řešení pro skladování energie. „Kibucy také mají – nebo se snaží získat – znalosti pro provoz bateriových systémů samostatně,“ říká Baharav z BLEnergy. „Často školí členy svých komunit, aby to dělali, zatímco někteří se rozhodnou nechat firmy mimo jejich komunity spravovat tyto systémy samostatně nebo společně s nimi. Několik kibuců se také spojí a vytvoří společné elektrické entity, které provozují společně. Naše spolupráce s nimi je dnes hlavní složkou našeho podnikání.“
Před deseti lety se izraelský trh s elektřinou zcela centralizoval a ovládal jej jediný subjekt, což je monopol. Ale jak vysvětluje Baharav, v posledních dvou nebo třech letech všichni mluví o přechodu z centralizovaného na decentralizovaný energetický systém. A my právě začínáme vidět, jak se tato změna zhmotňuje.
Zdroj: pv-magazine, Vapol
