Radovan Kopeček, odborník na technologii interdigitated back-contacted (IBC), říká, že solární panely IBC by mohly do roku 2030 obsadit více než 50 % celosvětového trhu. Což by mohlo vytlačit produkty TOPCon z konkurence. Řekl, jak by se tento přechod mohl zhmotnit, a diskutoval o technologických pokrocích, které by to mohly umožnit.
Solární moduly postavené s články založenými na oboustranně kontaktní technologii, jako jsou panely TOPCon, by podle Radovana Kopečka, spoluzakladatele a ředitele, mohly být do konce tohoto desetiletí potenciálně nahrazeny FV moduly. A to založenými na vzájemně propojených konstrukcích se zpětným kontaktem.
„To bude záviset na tom, že rozšířené použití tunelové oxidové pasivace pro obě polarity na zadní straně modulu jako u produktů IBC se může stát nejvýhodnější možností,“ řekl Kopeček. ,,Solární moduly IBC mohou do roku 2028 vytlačit panely TOPCon z trhu.“
Řekl, že přechod na produkty IBC by mohl začít již v roce 2025. Přičemž produkty založené na oboustranných kontaktech se do roku 2030 potenciálně stanou minulostí. Tvrdí, že podíl IBC modulů na globálním trhu by se mohl zvýšit z přibližně 2 % v roce 2022. Dále pak na přibližně 6 % v roce 2026, 20 % v roce 2028. A více než 50 % v roce 2030.
,,Mnoho výrobců Tier-1 již pracuje na IBC vedle jejich vývoje TOPCon,“ řekl. ,,Protože obě technologie mají velmi podobné aspekty. Jako je vývoj jednostranných a rychlých poly-Si depozic, redukce stříbra, zlepšení kvality. Ale i náklady na wafery typu n, přechod půjde docela rychle.“
Revoluce
Podle jeho názoru k přechodu dojde tím, že se stávající výrobní linky se standardním vybavením zkomplikují.
„V roce 2012 jsme byli extrémně překvapeni, když jsme v Kostnici zahájili náš bifiPV workshop o budoucnosti bifaciálních modulů. A že lidé neviděli, že bifaciální FV bude mít velký dopad na FV trh,“ vysvětlil Kopeček. „Nyní, v roce 2022, se zdáme podobně překvapeni, že lidé nevidí, že po nadcházející dominanci TOPConu má následovat poslední evoluční krok k IBC. Dalším krokem k tandemu již není evoluční proces, ale malá revoluce. A tady spíše věřím, že chvíli potrvá, než tuto technologii na trhu uvidíme.“
Úspěch technologie IBC se zhmotní prostřednictvím zlepšení efektivity a nižších výrobních nákladů, dodal.
,,Zvýšení účinnosti se má zajistit implementací technologie pasivace poly-Si. Zatímco nižší výrobní náklady by měly pocházet z přijetí měděných nebo hliníkových kovových kontaktů,“ řekl Kopeček. „Už jsme prokázali účinnost buněk IBC nad 23 % s 20 mg stříbra pouze s použitím mědi nebo hliníku. Věříme však, že dominance stříbra má pokračovat. A k přechodu dojde pouze na ročním trhu 1 TW na 3 TW počínaje rokem 2028. Kdy má fotovoltaický průmysl nutnost přejít na novou technologii.“
Solární články na trhu
Řekl, že solární články IBC již dosáhly úrovně účinnosti více než 24,5 % a napětí naprázdno se blíží 730 mV, ve srovnání s 23 % a 685 mV u článků PERC a 24 % a 710 mV u zařízení TOPCon.
„Ale nejde jen o efektivitu. Jde také o teplotní koeficient, degradaci a bifacialitu,“ řekl. ,,A i když může být bifacialita IBC o něco nižší ve srovnání s TOPCon, účinnost přední strany, teplotní koeficient a degradace jsou mnohem důležitější faktory.“
Argumentoval tím, že snížení nákladů na wafery typu n v kombinaci s implementací měděné a hliníkové metalizace v IBC článcích by mohlo vést k výrobním nákladům modulů pod 5,01 Kč/W.
„V současné době představují hlavní rozdíly v nákladech ve srovnání s technologií PERC náklady na plátek a metalizaci,“ řekl.
Kopeček uvedl, že také věří, že technologický pokrok by mohl v mnoha částech světa v budoucnu vést k vyrovnání nákladů na energii (LCOE). A to ve velkých pozemních solárních elektrárnách s bifaciálními IBC panely na méně než 0,25 Kč/kWh.
Zdroj: pv-magazine, Vapol
