Skuteční slepí vodní mloci pod vápencovými kopci ve slovinské jeskyni Postojně inspirují legendy a snahy o ochranu přírody.
Televizní diváci se s fiktivními draky seznámili během poslední dekády prostřednictvím Hry o trůny a jejího prequelu, House of the Dragon, který právě dokončil svou první sezónu. Ale dlouhoocasí tvorové jsou skuteční pod vápencovými kopci ve slovinské Postojně. Tam podzemní jeskyně protkané řekami odhalují zázraky odolného života. Mezi cvrčky, mnohonožkami a brouky vládnou dračí mláďata v jeskyni. Jeskyně se považuje za biologicky nejrozmanitější na světě.
Tito téměř průsvitní ale skuteční vodní mloci, oficiálně známí jako olmové (Proteus anguinus), mají adaptivní vlastnosti, které nejsou ničím menším než legendární draci – dokonce i bez křídel a ohně. Špičkoví predátoři (obojživelníci) ve svém podzemním světě, mohou dorůst až 30,5 cm, regenerovat končetiny a žít až sto let bez jídla. Vědci studují jejich rozsáhlý kód DNA pro odpovědi na proces regenerace a adaptace.
Vodní prostředí
Po staletí se tito bezocí olmové považovali za potomky skrytých draků ve Slovinsku. I nyní zůstávají záhadné a Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN) je kvůli nedostatku dat klasifikuje jako zranitelné. Vědci se dokonce potýkají s tím, kolik jich spolehlivě žije na jejich malém území Dinárského krasu. Ten se táhne podél pobřeží Jaderského moře od severní Itálie po Albánii.
Jisté je, že jejich vodní prostředí se zdá ohroženo chemickými kontaminanty, zejména hnojivy. Ty procházejí vysoce propustnou horninou a pohlcují se těmito dlouhotrvajícími legendami. Jedním z nejlepších míst, kde se o nich dá dozvědět – a pomoci při jejich ochraně – je park Postojnské jeskyně. Ta právem patří k nejnavštěvovanější evropské turistické jeskyni.
Jeskyní, která se nachází necelou hodinu od hlavního města Lublaně, projde ročně více než 40 milionů lidí. Většina návštěvníků absolvuje 90 minutovou prohlídku kolem zářivě bílých stalagmitů. Ale i jeskyní osvětlených lustry z muránského skla, než zahlédne olmy a dozví se o úsilí o zachování.
Ale ti, kteří chtějí uniknout davům a vidět skutečné dračí mláďata v jejich přirozeném prostředí, se mohou připojit k omezené, neinvazivní, lampami osvětlené dobrodružné cestě hluboko do jeskyní. Částečně speleologické dobrodružství, částečně lekce historie a částečně úniková místnost. Tříhodinový zážitek zahrnuje také slaňování, plavbu na lodi a speleologii na cestě do stanoviště olmů.
Pýcha Slovinska na své jeskynní dědictví a trvalé okouzlení mytologickými zvířaty podporují toto úsilí o ochranu – a vyplácí se. Postojna nedávno oznámila, že ve výzkumném komplexu jeskyně se narodilo 30 mláďat olmů, což je rekordní míra přežití.
Draci ve Slovinsku (Postojno)
Draci dlouho živili legendy a literaturu, ale Slovinsko posouvá tento pohled na novou úroveň. Strašidelné stvoření s čenichy se nacházejí všude: na ikonickém mostě v Lublani, zakrývají kryty odtoků a lze je vidět na nástěnných malbách pouličního umění. Uctívání má smysl ve stejnojmenné geologické krasové oblasti světa plné propadů, jeskyní a temných hlubin, kde po staletí obyvatelé věřili, že tam draci sídlí.
Obyvatelé Postojna si v minulosti mysleli, že teplá mlha, která se v zimě chrlí z jeskyně, je dech obřího tvora. (Je to vlastně skutečný důsledek stabilní vnitřní teploty jeskyně.) Když se řeka jeskyně rozvodnila a vyvrhla podivné utopené mloky. Lidé viděli tato dračí mláďata jako důkaz, že se uvnitř skrývá mnohem větší rodič.
„Jeskyně byly portály do nějakého jiného světa, nebezpečného a temného,“ říká průvodce Postojna Kevin Klun Valenčič. ,,Museli jste se utkat se svým strachem v podzemí a bojovat s tím, jako když zabijete draka.“
Jeskyňářství pro draky
Při světle lampy má dračí mládě téměř neonový lesk, když plave v čisté podzemní řece a pak se vrhá pod skalnatý výběžek. Pro normálně nízkoenergetického tvora to byl mocný pohyb, takový, jako když se malá skupina projde, slaňuje a naviguje po strategické cestě v historických tunelech na břehu řeky, aby je mohla zahlédnout. Podle Valenčiče většina lidí na této prohlídce alespoň zahlédne početnou populaci olmů v jeskyni na dolním toku, ačkoli u nepolapitelného zvířete neexistují žádné záruky.
V přírodě se podle odhadů vědců vylíhnou pouze dvě vejce z 500 olmů. V Postojné se vylíhlo nejméně 30 ze 43 vajíček. Což je zdvojnásobení oproti roku 2016 a potvrzuje to, že něžná péče Postojnského týmu je rozdíl – i když pracují v doslovné a metaforické tmě. „Tohle ještě nikdo neudělal,“ říká Kanduč. ,,Není to přesně něco, co byste mohli vyhledat v Google.“
Olmy ve výzkumné oblasti v Postojně překvapily vědce vejci už podruhé od roku 2016.
Jejich práce jim vynesla místo mezi finalisty za rok 2022 prestižní ceny Evropské unie za ochranu Natura 2000.
Když není v laboratoři, Valenčič zjevně rád od toho všeho odchází a vede po jeskyni prohlídky – klouže po blátivých kopcích, dřepí při hledání jeskynních draků a to vše ve chvílích ticha a v naprosté tmě.
Jak říká Primož Gnezda, další vědec z týmu: ,,Každý chce vidět draka.“
Zdroj: nationalgeographic, TowPoint
