V důsledku rezistence na antibiotika umírají miliony lidí. Problém ještě zhoršují vody kontaminované drogami. Vědci nyní předkládají alarmující metastudii o vyšetřování v Asii.
Velkým problémem jsou rezidua antibiotik ve vodách rozvíjejících se zemí. V Indii a Číně mimo jiné poskytují potenciální ohniska odporu, uvádí tým vědců v recenzi publikované v časopise The Lancet Planetary Health. Tým vyhodnotil 240 studií v různých zemích a pomocí speciální metody určil, kde je koncentrace antibiotik tak vysoká, že pravděpodobně přispěje k rozvoji rezistence.
Takové hodnoty se naměřily v odpadních vodách a na přítocích a odtocích čistíren odpadních vod a v jejich okolí v řekách či jezerech. Vstup do životního prostředí je znepokojující také proto, že mnoho lidí pije vodu z řek a jezer. A nebo ji používá k mytí, vysvětlují vědci vedení Nadou Hannou z Karolinska Institute ve Stockholmu.
Podle výzkumné skupiny bylo nejvyšší riziko vzniku rezistence ve vodovodní nebo pitné vodě u antibiotika ciprofloxacin v Číně a dalších zemích v oblasti západního Pacifiku. Ciprofloxacin je takzvané širokospektrální antibiotikum. To lze použít proti mnoha bakteriím – ale měl by být používán s opatrností kvůli jeho potenciálně závažným vedlejším účinkům.
Podle výsledků studie se ve vodních plochách v zemích západního Pacifiku detekovalo celkem 92 různých humánních a veterinárních antibiotik a to i ve 45 zemích jihovýchodní Asie. V mnoha zemích v obou regionech však stále chybí data o výskytu antibiotik v životním prostředí, varují autoři.
80 až 90 procent odpadních vod bez úpravy
Antibiotika se do řek, jezer, moří a podzemních vod mohou dostat ze splašků a odpadů. A to například z obcí, nemocnic a farmaceutických firem. Lidé a zvířata léčená takovými léky vylučují významnou část látek močí a stolicí. V oblastech západního Pacifiku (WPR, včetně Číny) a jihovýchodní Asie (SEAR, včetně Indie) definovaných Světovou zdravotnickou organizací (WHO) se asi 80 až 90 procent odpadních vod dostává do vodních útvarů bez úpravy, uvádí analýza.
„Tento sběr dat nám pomáhá získat představu o tom, zda existuje vysoká selektivní koncentrace antibiotik v různých vodách Asie. A odpověď zní: ano, existuje,“ říká Thomas Van Boeckel, lektor zdravotní geografie na univerzitě v Göteborgu. Sám se na nové studii nepodílel.
Van Boeckel si myslí, že je v zásadě možné, že se rezistence rozšíří z Číny nebo Indie do Evropy: ,,Existují četné studie, které ukazují, že mnoho patogenů odolných vůči lékům se rozšířilo po celém světě.“
Čína a Indie patří mezi největší světové výrobce a spotřebitele antibiotik. Rezistence na takové léky je však nyní celosvětově jednou z hlavních příčin úmrtí. S větším množstvím reziduí antibiotik v prostředí se zvyšuje riziko vzniku dalších rezistentních patogenů a nových cest rezistence. Bakterie si mohou předávat mechanismy rezistence a rezistentní patogeny z prostředí se mohou dostat k lidem i zvířatům. To může zvýšit počet případů, kdy infekce již nelze úspěšně léčit.
1,3 milionu úmrtí ročně
Za důležité opatření proti šíření odporu se považuje zamezení zbytečným a nesprávným aplikacím, pokud je to možné. Studie opakovaně prokázaly, že antibiotika se často nepoužívají tak opatrně, jak by se mělo, zejména v rozvíjejících se zemích. Podle průzkumu z roce 2020 prezentovaného v časopise „Antimicrobial Resistance and Infection Control“ se mohly antibiotika v Číně v roce 2019 stále koupit. A to bez lékařského předpisu ve více než 80 procentech z 1 100 zahrnutých lékáren. Čtvrtina těchto lékáren již vydala antibiotika, pokud se popsaly jen mírné příznaky respiračního onemocnění. Když se na to konkrétně zeptala, prodala asi polovinu.
WHO odhaduje, že nyní každý rok umírá 1,3 milionu lidí, protože antibiotika na jejich infekce nezabírají. Na konci roku 2022 zdravotnický úřad EU ECDC oznámil, že v Evropském hospodářském prostoru ročně zemře v důsledku rezistence na antibiotika více než 35 000 lidí. Podle Institutu Roberta Kocha (RKI) zemře v Německu ročně kolem 2 500 lidí jen na multirezistentní patogeny. V průběhu individuálního odporu jsou navíc tisíce mrtvých.
Antibiotická rezistence (kdy pacienti již nereagují na antibiotika)
Odborníci hovoří o antibiotické rezistenci, když pacienti na antibiotikum nereagují, tedy když nejsou bakterie způsobující onemocnění antibiotikem zničeny. Patogeny se nazývají multirezistentní, proti kterým již nejsou účinná některá nebo všechna dostupná antibiotika.
V časopise „Science Translational Medicine“ varovali Michael Cook a Gerard Wright z kanadské McMaster University v roce 2022 před hrozícím „postantibiotickým věkem“. Některé infekce, které se dříve běžně léčily léky objevenými ve 20. století, se pak již léčit nedaly.
Ani v Německu však technologie čištění odpadních vod nestačí k odstranění zbytků léčiv z vody. Jedním z přístupů, který se v této zemi stále více uplatňuje, je rozšiřování komunálních čistíren odpadních vod o další etapu čištění. Chemikálie jsou například vázány na aktivní uhlí, které je následně odstraněno z vyčištěné vody před jejím vypuštěním do vodního útvaru. Jiné metody pracují s ozónem nebo speciálními filtry. Pro tzv. čtvrtou etapu čištění však stále neexistuje právní úprava.
Zdroj: spiegel, Vapol
