Jen několik týdnů poté, co Řecko v červnu zasáhla nejprudší vlna veder v historii, čelí některé části země nové krizi. Po vlně veder přichází vodní krize. Co musí země udělat s vážným nedostatkem vody?
Jak na to reagují obyvatelé postižených oblastí?
Vodní krize donutila některé řecké ostrovy zakázat koupání v bazénech a přejít na odsolování. Stav nouze vyhlásily ostrovy Sifnos na Kykladách, Leros na Dodekanéských ostrovech, Sami na Kefalonii a v některých částech Kréty.
Obyvatelé ostrovů požadují naléhavý zásah, protože zásoby vody vysychají. Hladina vody je nízká také na poloostrově Attika, který zahrnuje Atény. Na ostrově Naxos v jižní části Egejského moře vyschla největší vodní nádrž kvůli malému množství srážek a horkému počasí, informovala agentura Reuters.
Co stojí za nedostatkem vody v Řecku?
Problém způsobilo málo nebo žádné srážky v posledních měsících v kombinaci s horkými teplotami dosahujícími až 40 °C. Teploty se ještě zhoršily kvůli špatné infrastruktuře a nedostatečné údržbě odsolovacích zařízení na ostrovech.
V některých regionech k tomu přispěly i lesní požáry, které v červnu zničily část vodovodní sítě na ostrově Serifos. Ostrov se nyní potýká s nejnižšími zásobami vody za posledních 20 let.
Vzhledem k tomu, že potřeba vody a zavlažování je na svém vrcholu, byli obzvláště těžce postiženi zemědělci, protože přehrady nedokážou pokrýt jejich potřeby. Někteří podle agentury Reuters musí spoléhat na studny znečištěné mořskou vodou kvůli nízké hladině vody.
Země trpí i během turistické sezóny
S pokračující turistickou sezónou je návštěvnická infrastruktura také zatížena zdroji. Zvýšená výstavba a nekontrolované využívání bazénů přispívá k nedostatku vody na ostrovech, uvedl pro řecký zpravodajský kanál Naftemporiki Elissavet Feloni, hydrolog a přednášející na univerzitě v západní Attice.
Podle evropské klimatické služby Copernicus se stal minulý měsíc celosvětově nejteplejším červnem v historii a 13. měsícem s rekordními teplotami v řadě. Šlo také o dvanáctý měsíc v řadě, kdy se na světě teplota pohybovala o 1,5 °C výš než v předindustriální době, což jsou extrémy spojené s emisemi způsobenými lidskou činností.
Jak země bojuje s vodní krizí?
Vzhledem k tomu, že se očekává, že suché podmínky přetrvají i v nadcházejících měsících, vyzval Feloni ke kontrole spotřeby vody a přísnějšímu vládnímu dohledu. Některé ostrovy již vzaly situaci do vlastních rukou: Karpathos a Serifos zavedly omezení pro doplňování vody do bazénů. Na ostrově Viannos na Krétě byla zavedena přísná omezení spotřeby vody na zavlažování.
Malý dodekanéský ostrov Lipsi byl o krok napřed a v horkém létě 2023 zakázal výstavbu bazénů, aby podpořil udržitelnější přístup k cestovnímu ruchu. Severní ostrov Thassos mezitím investuje do odsolovacího zařízení, aby se mořská voda stala pitnou, uvedla agentura Reuters.
V konkrétních místech Řecka, kde vyhlásili stav nouze, se urychlily procesy převodu vody, zlepšení zásobování a přístupu k vládním financím. Na Krétě se plánují tři nové vrty, zatímco námořnictvo podle místních zpráv dopravilo vodu na ostrov Leros.
Zdroje: Euronews, Vapol