Změna klimatu by mohla vést k dalším a dalším úmrtím souvisejícím s horkem. Postiženy jsou zejména země jako Itálie, Řecko a Španělsko.
Do konce století by úmrtnost v důsledku horka v Evropě mohl dramaticky vzrůst. Podle studie zveřejněné v časopise Lancet Public Health by se poměr úmrtí souvisejících s chladem a horkem mohl výrazně změnit.
V aktuálně pravděpodobném scénáři zvýšení globální průměrné teploty kolem tří stupňů by pak byla vyšší úmrtnost na extrémní teploty i přes pokles úmrtí nachlazením, píší autoři studie. Studii koordinovali výzkumníci ze Společného výzkumného centra Evropské komise a z London School of Hygiene and Tropical Medicine.
Mezi lety 1991 a 2020 byl počet úmrtí souvisejících s nachlazením ve východní Evropě 2,5krát vyšší než v západní Evropě, zatímco úmrtí souvisejících s horkem v jižní Evropě byl šestkrát vyšší než v severní Evropě. V průměru by v Evropě během tohoto období došlo k přibližně 360 000 úmrtí souvisejících s nachlazením a přibližně 44 000 úmrtím souvisejícím s horkem ročně – poměr úmrtí souvisejících s chladem a horkem byl 8,3 ku 1.
Stále a stále větší počet úmrtí v důsledku horka v Evropě
Ve světě je o tři stupně teplejší – což je pravděpodobně vzhledem k současnému stavu klimatických opatření – a do konce století by mohlo dojít až k 80 000 dalších úmrtí souvisejících s teplotou. V tomto scénáři by v důsledku horka došlo v průměru k 30 úmrtím na 100 000 lidí. To odpovídá trojnásobnému nárůstu oproti sledovanému období mezi lety 1991 a 2020. Důvodem jsou teplejší léta a stárnutí populace.
Při vysokých teplotách se stávají ohroženi především starší lidé. Úmrtnost souvisejících s chladem a horkem by pak byl pouze 2,6 ku 1. Počet úmrtí v důsledku horka pravděpodobně neúměrně vzroste, zejména v jihoevropských zemích, jako je Itálie, Řecko a Španělsko.
Vědci používají data z 854 měst k odhadu počtu úmrtí v důsledku horka a chladu v Evropě.
Nová smrt během vln veder v roce 2023
Tyto předpovědi však ještě nejsou úplným obrazem, přiznala deníku Guardian britská zdravotní výzkumnice Madeleine Thomsonová a spoluautorka. Extrémní horko by také mohlo vést k potratům a ovlivnit duševní zdraví.
Podle nedávno zveřejněné studie v časopise Nature Medicine zemře jen v roce 2023 v Evropě na následky horka asi 47 690 lidí. Loňský rok zaznamenal druhý nejvíce úmrtí z horka za posledních deset let.
Jen v roce 2022 se odhadovaný počet stal ještě vyšší na více než 60 000. Více než polovina zaznamenaných úmrtí z horka se odehrála během vln veder mezi polovinou července a srpnem 2023. Během této doby se 18. července na Sicílii naměřilo mimo jiné 44 stupňů Celsia a v Řecku zuřily lesní požáry, které zabily několik lidí. Kromě jihoevropských zemí trpěly extrémními horky i další země jako pobaltské státy.
Zdroj: spiegel, TowPoint
