Výzkumný tým z Jižní Koreje představuje řešení potravinových problémů šetrné ke klimatu. Nová rýže je růžová, voní po másle a obsahuje bílkoviny jako hovězí. Zrna však nejsou vegetariánská.
Hong Jin Kee a jeho tým z Yonsei University v Soulu chtějí revoluci ve výživě. V malé laboratoři v Soulu tým jihokorejských vědců injektuje kultivované hovězí buňky do jednotlivých zrn rýže. Buňky masa pokračují v růstu a vytvářejí jakousi masovou rýži. Je toto nový zdroj bílkovin pro lidi šetrný ke zvířatům, životnímu prostředí a klimatu?
S pomocí laboratorního masa „můžeme získat živočišné bílkoviny bez porážky zvířat,“ říká Hong. Růžová masová rýže by mohla pomoci například s hladem. Je také myslitelná jako jídlo pro astronauty.
Masný průmysl je pravidelně kritizován na jedné straně z etického hlediska kvůli utrpení zvířat a na druhé straně kvůli špatnému klimatickému dopadu intenzivního chovu zvířat. Společnosti a výzkumní pracovníci po celém světě proto již léta pracují na vývoji náhradních produktů.
Růžová barva i máslová vůně nové rýže
Jihokorejci si jako základ své náhražky masa zvolili rýži – zejména proto, že obilí je pro lidi v Asii již nyní nejdůležitějším zdrojem bílkovin. Rýže má také „mírně porézní strukturu,“ říká Hong. Když jsou masové buňky – v tomto případě hovězí buňky – injikovány do rýže, zrno nabízí ,,ideální strukturu pro buňky, aby rostly rovnoměrně zevnitř ven.“
Výsledná masová rýže se od normální rýže vizuálně liší pouze růžovou barvou. Voní také lehce máslově. Co se týče nutričních hodnot, má podle vědců o 8 % vyšší obsah bílkovin a o 7 % vyšší obsah tuku.
Výrobní proces byl však dosud velmi složitý. Rýžová zrna se potahují rybí želatinou pro zlepšení přilnavosti. A poté se jednotlivě injikují hovězími buňkami. Masové buňky v rýži pak rostou v Petriho misce po dobu jedenácti dnů.
Hong a jeho tým chtějí dále zjednodušit výrobní proces. Výzkumník říká, že doufá, že masová rýže bude brzy schválena jako nouzová potravina v oblastech s hladomorem. ,,Pro ty, kteří mohou jíst pouze jedno jídlo denně, je mírné zvýšení bílkovin, byť jen o pár procent, neuvěřitelně důležité.“
Výrazně lepší klimatická rovnováha
Dopad masové rýže na klima je výrazně lepší, protože zvířata již není nutné chovat. Hong odhaduje emise skleníkových plynů na 6,27 kilogramů CO₂ na 100 gramů bílkovin. Emise skleníkových plynů z produkce hovězího masa jsou osmkrát vyšší.
Maso vyrobené v laboratoři „se již dlouho prezentuje jako klimatické řešení ve srovnání s tradičním chovem dobytka,“ říká Neil Stephens, lektor technologie a společnosti na Birminghamské univerzitě. Zatím je však stále obtížné „vyrábět ve velkém a levně, s nízkou energetickou náročností a přísadami šetrnými k životnímu prostředí“. Masová rýže zde může mít výhody jako hybridní produkt.
„Nicméně musí prokázat svou šetrnost k životnímu prostředí ve velkém měřítku,“ pokračuje Stephens. ,,A lidi musí přesvědčit, aby tu rýži jedli. Obojí může být výzvou.“
V každém případě se mnoho odborníků domnívá, že laboratorní maso má velký potenciál. Konzultační firma AT Kearney například před pěti lety očekávala, že do roku 2040 pokryje konvenční produkce masa pouze 40 % spotřeby masa. Mléko, vaječné bílky, želatina a ryby by se také mohly vyrábět uměle.
Zdroj: spiegel, Vapol
