Technologie potištěných flexibilních solárních článků vyvinutá australskou národní vědeckou agenturou se úspěšně vypustila do vesmíru. A to jako součást mise Transporter-10 miliardáře Elona Muska Space X’s Transporter-10.
Osm minimodulů potištěných flexibilních solárních článků organizace Commonwealth Scientific and Industrial Research Organization (CSIRO) se připojilo k povrchu satelitu Optimus-1 společnosti Space Machine Company společnosti Space Machine Company. Ten se vyslal na oběžnou dráhu ze Spojených států.
Potištěné flexibilní solární minimoduly
Dosud největší soukromý satelit v Austrálii, Optimus-1, se stal jedním z 53 nákladu vypuštěných do vesmíru. A to v rámci sdílené mise Transporter-10 amerického výrobce kosmických lodí SpaceX vypuštěné z Vandenberg Space Force Base v Kalifornii.
Orbitální servisní vozidlo Optimus o hmotnosti 270 kilogramů se má nasadit na orbitálním slotu. A poté zahájí svou plnou testovací kampaň. Součástí toho se má stát průzkum vytištěných flexibilních solárních článků CSIRO, které se připevní k povrchu satelitu.
CSIRO zkoumá potenciál tištěných flexibilních solárních článků jako spolehlivého zdroje energie pro budoucí vesmírné snažení s ředitelem vesmírného programu organizace Kimberley Clayfieldem. Ten říká, že hlavní výzvou ve vývoji kosmických lodí jsou nízkohmotné a vysoce účinné energetické systémy.
„Tištěné flexibilní solární články CSIRO by mohly poskytnout spolehlivé a lehké energetické řešení pro budoucí vesmírné operace a průzkum,“ řekla. ,,Pokud test kosmického letu odhalí podobný výkon, jaký jsme ukázali v laboratoři, nabízí tato technologie významné výhody oproti tradičním solárním systémům na bázi křemíku.“
Vedoucí skupiny CSIRO Renewable Energy Systems, Dr. Anthony Chesman, řekl, že perovskitové články vyvinuté CSIRO mají potenciál transformovat energetické systémy kosmických lodí. A umožňují tak nové možnosti pro budoucí vesmírné mise.
Neuvěřitelné výsledky
„Naše perovskitové buňky dosahují na Zemi neuvěřitelných výsledků. A jsme tak nadšeni, že brzy předvedou svůj potenciál ve vesmíru,“ řekl. Taky dodal, že testování in situ zajistí informace o výkonu buněk při jejich oběhu. ,,Dostaneme informace o tom, jak panely obstojí v extrémních podmínkách ve vesmíru. A taky údaje o účinnosti, kterou dosahují,“ řekl.
Chesman řekl, že tým CSIRO již provedl průkopnický výzkum pravděpodobného výkonu buněk ve vesmírném prostředí.
„Na základě našeho výzkumu očekáváme, že naše tištěné flexibilní solární články obstojí vůči účinkům kosmického elektronového a gama záření. To může ohrozit výkon a integritu tradičních solárních článků,“ řekl. „Jsme si také jisti, že tyto články překonávají tradiční články v případech, kdy na ně sluneční světlo dopadne v neoptimálních úhlech. Zpětná vazba, kterou dostáváme z družice, nám poskytne cenné poznatky o praktické aplikaci naší technologie. A poskytne nám taky informace o budoucím technologickém vývoji.“
Zdroj: pv-magazine, Vapol
