Na celém světě je potřeba více dárcovských orgánů, než je dárců. Transplantace zvířecích orgánů, zvláště u opic se považuje za slibné řešení – nyní experiment přinesl důležitý úspěch.
Transplantace zvířecích orgánů do lidí obvykle selže, protože lidské tělo odmítne dárcovský orgán. Nyní skupina vědců informuje v časopise ,,Nature“ o experimentu na zvířatech s opicemi, které přežily více než dva roky s transplantovanou prasečí ledvinou. Vědci předtím změnili genetickou výbavu dárcovských zvířat. Práce se považuje za další, nezbytný krok při testování orgánů z geneticky modifikovaných prasat pro transplantace lidem.
Transplantace ze zvířete na člověka se nazývají xenotransplantace. Ty se považují za naději na řešení globálního rozporu mezi potřebnými a dostupnými dárcovskými orgány. Prasata se jeví jako nadějná dárcovská zvířata. Pro současnou práci vědci použili yucatánská mini prasátka, protože orgány se podle studie stávají srovnatelné s lidskými orgány. Protože se však jedná o různé organismy s různými imunitními reakcemi, jeví se nutné změnit genom. Kromě toho tým vybral prasata s krevní skupinou 00, aby vyloučil nekompatibilitu krevních skupin.
Pět opic přežilo déle než rok
Vědci pracovali s genovými nůžkami CRISPR/Cas, aby odstranili ty geny z genomu, které rozpoznává a napadá lidský imunitní systém. Do prasečího genomu přidali sedm genů z lidí, aby imunitní systém primátů mohl orgán lépe absorbovat. Celkem vědci provedli 69 genomických změn. Pro experiment transplantovali upravené orgány 21 opicím.
V době, kdy se studie dokončovala, byly tři z opic stále naživu, nejdelší z nich v té době měla 673 dní. Jak se těmto zvířatům dařilo po období studie, zůstává nejasné.
Většina opic však během sledovaného období uhynula a mnoho z nich mělo zdravotní problémy. Opice, která po transplantaci žila nejkratší dobu, zemřela po čtyřech dnech na selhání ledvin. Opice, která se utratila po 511 dnech kvůli krvácení z nosu s anémií a selháním ledvin, přežila výrazně déle než rok. Podle autorského týmu bylo 758 dní nejdelší dobou přežití ze všech opic ve studii. Nakonec se usmrtila kvůli edému a renální insuficienci.
Experimenty s lidmi už v 80. letech
,,V této studii bylo poprvé možné udržet naživu opice cynomolgus, kterým byly odstraněny obě ledviny, po dobu téměř dvou let transplantací geneticky modifikovaných prasečích ledvin,“ řekl Eckard Wolf z Univerzity Ludwiga Maximiliana v Mnichově. On sám se vyšetřování nepodílel. Problém je ale v tom, že některá zvířata po stejném zákroku přežila jen relativně krátkou dobu. „Otázka příčiny těchto proměnlivých výsledků zůstává v práci otevřená,“ pokračoval. „Výsledky jasně ukazují, že xenotransplantace ledvin prasat může dlouhodobě fungovat, pokud jsou optimalizovány všechny parametry.“ Rozdílné výsledky však ukázaly, že to ještě nebylo zcela úspěšné.
Možnosti xenotransplantací se zkoumají již od 80. let 20. století. Ve velkolepém případě se v roce 1984 v Kalifornii vložilo srdce paviána do neživotaschopné novorozené dívky. Tři týdny po operaci zemřela. Začátkem roku 2022 lékaři v USA transplantovali geneticky upravené prasečí srdce pacientovi, který měl poprvé život ohrožující srdeční chorobu. Tehdejší 57 letý muž přežil asi dva měsíce.
Testování na zvířatech se často kritizuje. Organizace Peta například píše: „Zvířata jsou živí tvorové, kteří jsou schopni trpět a pociťovat strach, stres a bolest stejně jako my lidé. Zneužívání zvířat při pokusech se proto jeví eticky nepřijatelné, protože zvířata, stejně jako všechny živé bytosti, mají právo na sebeurčený život bez utrpení.“ Skupina poukazuje na alternativy, jako např. počítačové modely.
Vědci se obvykle testů na zvířatech nechtějí vzdát. Mnoho mechanismů v tělech zvířat se jeví podobným těm u lidí, lze například odhadnout vedlejší účinky terapií a léků.
Zdroj: spiegel, TowPoint
