Nikdy za 2000 let nebylo léto na severní polokouli tak horké jako v roce 2023. A oteplování pokračuje, obzvláště silně v Evropě – se zdravotními důsledky pro obyvatelstvo.
Na severní polokouli země se léto 2023 stalo nejteplejší za posledních 2000 let. Tedy i v Evropě. Mezinárodní výzkumná skupina vedená Janem Esperem z University of Mainz informuje v časopise „Nature“ o tom, jak globální oteplování postupovalo.
Dvě další skupiny zkoumaly, jaké zdravotní důsledky mají a mohly mít pro lidstvo rostoucí teploty. V souladu s tím se zvýšil počet úmrtí souvisejících s horkem. Kromě toho bude do roku 2050 vystaveno nebezpečnému akutnímu teplu až o 246 milionů starších lidí více než dříve. Vyplývá to ze zprávy odborného časopisu „Lancet“ a studie „Nature Communications“.
Více dlouhodobých údajů na severu než na jihu nejteplejšího léta
Podle autorů aktuální studie „Příroda“ bylo léto 2023 o 2,07 stupně Celsia teplejší ve srovnání s tzv. předindustriálním obdobím (roky 1850 až 1900). Na základě celého zkoumaného srovnávacího období (rok 1 až 1890) bylo léto 2023 o 2,20 stupně teplejší. Podle výzkumníků lze tento rozdíl připsat několika chladným obdobím před rokem 1850.
Tým analyzoval různé soubory dat pomocí současných měření a historických rekonstrukcí k posouzení změn povrchových teplot vzduchu mezi červnem a srpnem v průběhu staletí. K tomu použili data z oblastí mezi 30 a 90 stupni severní šířky.
Podle svých vlastních prohlášení se vědci omezili na severní polokouli, protože pro jižní je k dispozici méně dlouhodobých teplotních údajů.
Alarmující událost nejteplejšího léta
Vědci již dříve uvedli, že severní polokoule se otepluje rychleji než zbytek planety. Odborníci také předpokládali, že loňské léto se stalo celosvětově obzvláště nejteplejší kvůli klimatickým změnám a jevu El Niño.
,,Takže to není neočekávaný výsledek,“ řekla klimatická vědkyně Anna Cabré španělskému vědeckému mediálnímu centru. Přesto je to alarmující. Výzkumník pokračoval, že to byla připomínka rychlého snížení emisí na nulu.
Podle Cabré je pozoruhodná také metodika, se kterou tým došel ke svému závěru: ,,Analýza dat za 2000 let není triviální, protože data se stávají méně přesná, čím dále zpět v čase jdeme, což činí analýzu technicky obtížnou.“
Život ohrožující teploty nejen v létě jsou stále častější
Autoři zprávy Lancet se podívali na kratší časové období – několik desetiletí. Jak uvádějí, počet úmrtí souvisejících s horkem se ve většině evropských zemí mezi lety 2003 a 2012 a 2013 a 2022 zvýšil.
Podle rozboru se zvýšil i počet dní s extrémním vedrem. V létě 2023 postihly jižní polovinu Evropy silné vlny veder, kdy teploty v některých oblastech přesahovaly 45 stupňů Celsia. Podle zprávy Lancet to ukazuje, kdy byli lidé vystaveni vlnám veder. Ten se za poslední desetiletí (2012 až 2021) zvýšil o 97 % ve srovnání s předchozím desetiletím (2000 až 2009) – a od 650 milionů na celkem 1,28 miliardy dnů.
K ochraně v extrémně horkých dnech používalo v roce 2021 klimatizaci 16 % evropských domácností. Společně prý vypouštějí tolik CO₂ jako celé Bulharsko.
Když teplo stoupá, jeví nebezpečné pracovat nebo cvičit venku. Navíc se zvyšuje riziko lesních požárů a šíří se tropické choroby.
,,Evropa je kontinent, který se zahřívá nejrychleji. Mírný, slunečný duben se nám může zdát příjemný, ale zvyšující se vlny veder v létě se pro naše zdraví stávají nebezpečné,“ uvedla v tiskové zprávě Ma ike Voss, výkonná ředitelka Berlínského centra pro politiku planetárního zdraví (CPHP). ,,Obzvláště postiženy jsou malé děti, těhotné ženy, starší lidé, lidé s předchozími nemocemi a – což je velmi důležité – každý, kdo pracuje venku.“
Stále více starších lidí trpí
Studie v „Nature Communications“ ukazuje, kolik utrpení se v důsledku změny klimatu zvýší, zejména u starších lidí. Podíl lidí ve věku 70 let a starších vystavených extrémnímu horku by se mohl zvýšit ze současných 14 % na přibližně 23 % v roce 2050. Bylo by až o 246 milionů více lidí než dříve, uvádí skupina vedená Giacomem Falchettou z Euro-středomořského centra pro změnu klimatu v Benátkách.
Extrémní vedro znamená, že maximální denní teplota přesahuje v několika dnech v roce 37,5 stupně Celsia.
Očekává se, že počet lidí starších šedesáti let se do poloviny 21. století téměř zdvojnásobí: z 1,1 miliardy v roce 2021 na téměř 2,1 miliardy v roce 2050. Populace, zejména na globálním Jihu, v současnosti rychle roste a má nízký průměrný věk, do roku 2050 bude významný podíl starších lidí.
Klimatická neutralita v roce 2100?
Vědci z celého světa se shodují, že v boji proti globálnímu oteplování došlo k pokroku. Lidstvo využívá více obnovitelné energie než dříve a země po celém světě také přijímají stále více opatření, aby se přizpůsobily důsledkům změny klimatu.
Ale výzvy zůstanou, píše „Lancet“-Autorente. Úsilí evropských zemí o klimatickou neutralitu je stále zcela nedostatečné. Podle jejich odhadů se tohoto cíle v Evropě dosáhne až v roce 2100.
Zdroj: spiegel, TowPoint
