Vědci v Nizozemsku provedli metaanalýzu růstu jahod, borůvek, ostružin a černého rybízu v různých úrovních stínu generovaného zvýšenými agrovoltaickými systémy. Zjistili, že ačkoliv se v předchozí literatuře klasifikují jako prospěšné pro stínění, ne všechny bobule stejně těží z přítomnosti fotovoltaických panelů.
Nizozemská výzkumná skupina provedla metaanalytickou studii o toleranci různých druhů bobulí vůči stínu vrhanému zemědělskými systémy. Její práce se soustředila zejména na jahody, borůvky, ostružiny a černý rybíz.
Metaanalýza sestává ze statistické kombinace výsledků z více vědeckých výzkumných prací zaměřených na stejné téma.
,,Tato studie poskytuje první křivky odezvy na výnos jednotlivých plodin bobulí na rostoucí stín. A zároveň také rozlišuje mezi prostředími s různou intenzitou záření,“ uvedli vědci. ,,Křivky odezvy poskytují cenné informace pro návrh agrovoltaických systémů. A bezesporu mohou pomoci při výběru optimální kombinace hustoty plodin a panelů pro různá místa.“
Studie začala s 3 677 agronomickými experimenty zvažujícími výnos bobulí při nejméně dvou úrovních osvětlení. Pro svou analýzu vědci vzali v úvahu celé spektrum vlnových délek slunečního záření, hlavní období produkce bobulí a teploty.
,,Ozařování se vytváří buď pomocí stínících sítí i přirozeného listí. A nebo pomocí vertikálního světelného gradientu ve vertikálním rostoucím systému ve stylu schodů,“ vysvětlili. ,,Radiační úpravy vytvořené s uzavřenými nepropustnými kryty, jako jsou plastové tunely nebo skleněné skleníky, se vyloučily kvůli izolaci nabízené těmito materiály.“
Studie o toleranci různých druhů bobulí vůči stínu
Po uplatnění seznamu kritérií zůstalo 22 vědeckých článků. Z nich vědci vytvořili jednotlivá pozorování, kombinující rok publikace, odrůdu plodin a relativní míru zastínění (RSR). Prostřednictvím každého pozorování vědci definovali odpovídající relativní výnos (RY), úroveň intenzity záření (RIlev) a typ odstínu (ST).
,,Přizpůsobili jsme model se smíšeným efektem, abychom zohlednili náhodné rozdíly mezi publikacemi,“ vysvětlili vědci ve svém přístupu k analýze dat. ,,Proměnnou odezvy modelu byl relativní výnos a k určení významných fixních efektů jsme použili proces zpětné eliminace.“
Prostřednictvím této analýzy akademici zjistili, že relativní míra zastínění se jeví významným prediktorem odezvy na výnos. Což naznačuje, že ve většině případů se nízké úrovně stínu stávají relativně méně škodlivé nebo dokonce prospěšné pro výnos bobulí než vysoké úrovně stínu. ,,Výjimkou se jeví reakce jahod se zvyšujícími se výnosy při vysoké míře stínu,“ zdůraznili. ,,Fyziologicky se zdá tato odezva vysoce nepravděpodobná. A lze ji tak pravděpodobně připsat omezenému počtu datových bodů při nízkých mírách odstínu.“
Dalším zjištěním bylo, že mezi prostředím s vysokou a nízkou intenzitou záření existuje významný rozdíl v reakci na výnos plodin. Analýza ukázala, že ztráty na výnosu v důsledku stínu jsou podstatnější v prostředí s nízkou intenzitou záření. ,,Naznačuje to, že úspěchy jednoho regionu nemusí nutně držet někde jinde,“ uvedla skupina.
,,Došli jsme k závěru, že ačkoliv jsou v předchozí literatuře klasifikovány jako prospěšné pro stín, ne všechny bobule jsou stejně tolerantní vůči stínu,“ dodali. ,,Zatímco výnos borůvek při vysokých intenzitách záření může těžit z až 50 % stínu, ostatní druhy bobulí jsou lépe klasifikovány jako odolné vůči stínu. A vydrží až 35 % stínu bez ztráty výnosu, ale poté klesají.“
Svá zjištění prezentovali ve studii „Tolerance odstínu bobulí pro agrovoltaické systémy: metaanalýza“, publikované v Scientia Horticulturae. Skupina se skládala z vědců z Wageningen University a Wageningen Research Foundation.
Zdroj: pv-magazine, Vapol
