Lednová výzva Veganuary slaví desáté výročí. Portál Euronews Culture zkoumá, jak veganství změnilo evropskou kulinářskou krajinu.
Pro veganství se Jane Landová rozhodla po zhlédnutí dvou známých dokumentárních filmů: Earthlings a Cowspiracy: Tajemství udržitelnosti“. První z nich je obzvlášť šokující. Zkoumá děsivě kruté zacházení se zvířaty v různých odvětvích světového průmyslu. Zaměřuje se zejména na tovární chov, zatímco druhý se zabývá dopady konzumace masa na životní prostředí.
Veganské dny – lednové dny Veganuary, které letos v lednu slaví desáté výročí, mají velkou zásluhu na podpoře těchto změn nejen v Evropě.
Co je lednová výzva Veganuary?
V roce 2014 založil britský podnikatel Matthew Glover a jeho partnerka Jane Landová, bývalá učitelka angličtiny, každoroční lednovou výzvu s názvem Veganuary. Tato výzva má povzbudit lidi, aby se vzdali – nebo alespoň snížili – spotřebu živočišných produktů ve prospěch „zelenější planety, nižších účtů za potraviny, lepšího zdraví a laskavosti ke zvířatům“.
Iniciativa v posledních letech stále roste. Stala se také jedním ze základních novoročních předsevzetí vedle pití menšího množství alkoholu nebo hubnutí.
Podle zprávy o kampani se v roce 2023 přihlásilo více než 700 000 lidí ze všech zemí světa. Tedy kromě Vatikánu a Severní Koreje. Další miliony lidí se prý zapojily, aniž by se přihlásily.
Mezi ambasadory (lednové výzvy) Veganuary patří zpěvačka a skladatelka Billie Eilish, bývalý člen Beatles Paul McCartney a herec Joaquin Phoenix. Phoenix se v roce 2020 stal virálním kvůli své děkovné řeči za nejlepšího herce na Oscarech, v níž vášnivě hovořil o právech zvířat.
Vzestup veganství
Bývaly doby, kdy se veganství považovalo za výstřednost, které se mohly účastnit jen hippie tetičky, které objímají stromy. Ve většině restaurací se podávaly hranolky nebo saláty, zatímco veškeré alternativní rostlinné produkty se omezily na obchody s biopotravinami.
Dnes je rozdíl markantní. Ve většině velkých evropských měst najdete veganské produkty všude; od kaváren nabízejících latté z ovesného mléka až po supermarkety s celými uličkami věnovanými imitacím masa a mléčných výrobků. Dokonce i řetězce rychlého občerstvení, jako jsou McDonald’s a KFC, se přidaly. Do svých jídelníčků zařadily hamburgery a nugety na rostlinné bázi.
„Je úžasné, jak se za posledních 10 let rozšířilo veganství po celém světě. Přátelský, neodsuzující přístup Veganuary, který se zaměřuje jen na to, abyste to zkusili na měsíc a viděli, co si myslíte, sehrál v tomto posunu zásadní roli,“ říká Dr. Toni Vernelli, vedoucí mezinárodního oddělení politiky a komunikace Veganuary.
Podle odhadů společnosti Statista, která se zabývá sběrem dat, by mělo v roce 2023 ve vybraných částech EU žít 6,62 milionu veganů. Předpokládá se, že jejich počet vzroste na přibližně 8,25 milionu.
Nárůst veganů
K takovému nárůstu přispělo mnoho věcí, zejména: rostoucí obavy o dobré životní podmínky zvířat, životní prostředí a zdraví, přičemž studie prokázaly, že rostlinná strava může snížit tělesnou hmotnost, snížit riziko rakoviny a dokonce i riziko úmrtí na srdeční choroby.
„Pozitivní obraz v médiích přispěl ke změně image veganství,“ říká Maisie Stedmanová, mluvčí The Vegan Society.
„Do popředí se dostaly dokumentární filmy o šokující realitě živočišného zemědělství, mírumilovní aktivisté vzdělávají veřejnost o veganství na ulicích a ve školách, supermarkety a restaurace uvádějí na trh pohodlné a chutné veganské potraviny, na internetu a sociálních sítích se množí chutné veganské recepty, protože společnost si stále více uvědomuje své zdraví, a špičkoví veganští sportovci neustále dokazují, že na rostlinné stravě lze být fit a zdravý.“
Zejména internet a sociální média umožnily super šíření těchto zpráv, podpořily větší veganské komunity a rozvinuly větší poptávku po dietních a kosmetických alternativách.
Příliv nových firem v oblasti udržitelného stravování
To následně vedlo k přílivu veganských start-upů, mezi nimiž se objevily jak větší firmy, jako jsou kalifornské společnosti „Beyond Meat“ a „Impossible Foods“, tak menší evropské podniky, jako je švýcarská „Planted Foods“ a francouzská potravinářská technologická společnost „Umiami“.
Veganuary uvádí, že jen v roce 2023 se na trh objevilo více než 820 nových veganských výrobků. Tyto produkty se však neobešly bez kritiky.
V loňském roce francouzská vláda zveřejnila nařízení zakazující používání popisek jako „steak“ nebo „gril“ na rostlinných výrobcích. Italská vláda zase schválila návrh zákona zakazující výrobu a používání laboratorně pěstovaného masa.
Některé rostlinné náhražky byly také klasifikovány jako ultra zpracované potraviny. To vede lidi k tomu, aby poukazovali na to, že dát si místo pravých feferonek kousek veganských feferonek není zdravější.
Přesycený trh s veganskými produkty
„Trh se v některých oblastech skutečně stal přesyceným. Veganských párků a hamburgerů je jen tolik, kolik jich trh unese, takže jsme prostě svědky působení tržních sil,“ říká Vernelli.
„Vliv měla také krize životních nákladů v Británii. Více lidí se totiž rozhodlo kupovat levné zdroje bílkovin, jako je čočka, cizrna, pečené fazole a tofu, místo dražších rostlinných mas,“ dodává Vernelli.
Kde je v Německu nejvíce veganů?
Podle údajů shromážděných World Population Review má nejvíce veganů Velká Británie. Rostlinný životní styl je rekordní také v Německu, kde se počet veganů mezi lety 2016 a 2020 zdvojnásobil.
„Německo vede ve světě, pokud jde o dostupnost a rozmanitost veganských možností, stejně jako o závazky podniků a vlád v oblasti zvyšování rostlinné stravy v zájmu životního prostředí,“ říká Vernelli.
K dalším evropským zemím, které jsou veganům obzvláště nakloněné, patří Rakousko, Švýcarsko a Švédsko. To je také dané etickými obavami a všeobecným nárůstem flexitariánství (kdy lidé jednoduše snižují množství konzumovaného masa a mléčných výrobků).
Někde to jde pomaleji
V mnoha dalších zemích, kde se veganství rozšiřuje pomaleji, hraje velkou roli kultura. Masitá nebo mléčná kuchyně je totiž neodmyslitelně spojená s identitou a dědictvím. V některých případech se propagace veganství setkala dokonce s odporem nebo vyvolala obavy ve venkovských oblastech, které jsou závislé na živočišné výrobě.
„Rozdíly v zájmu v jednotlivých evropských zemích mohou být způsobené řadou faktorů. A to včetně kultury, přístupu k rostlinným alternativám a mediálního obrazu v tisku,“ vysvětluje Stedman.
Přesto Vernelli se začátkem dalšího ročníku Veganuary zůstává optimistický ohledně jeho dalšího celosvětového vzestupu.
„Nepochybně se veganství rozšíří do celého světa. Stále více lidí totiž, vlád a společností uznává, že naše planeta nemůže uživit miliardy lidí, kteří jedí maso. Tedy alespoň ne při současné míře spotřeby. Mladé generace se s touto myšlenkou již ztotožňují a právě v nich vidíme budoucnost.“
Zdroje: Euronews, TowPoint