Než hurikán „Otis“ zdevastoval přímořské letovisko Acapulco v Mexiku, nabral během velmi krátké doby obrovskou sílu. Odborníci rozsah podcenili – a nyní hledají dvě vysvětlení.
Není zde elektřina a je narušena komunikace a silniční spojení. Jak moc hurikán „Otis“ zdevastoval oblast kolem světoznámého mexického přímořského letoviska Acapulco, je zatím těžké odhadnout. Škody ale budou pravděpodobně značné. Extrémně nebezpečný cyklon v nejzávažnější kategorii pět zasáhl velmi časně s trvalou rychlostí větru kolem 260 kilometrů za hodinu (km/h) a nárazy až 330 km/h.
Škody po hurikánu
Fotografie z mexických médií ukazují mimo jiné zdevastované úseky pobřeží ve městě. Sesuvy půdy a vyvrácené stromy zablokovaly silnice a dálnice. Řídící věž na letišti se poškodila. „Otis“ navíc částečně zničil systém včasného varování před zemětřesením na mexickém pobřeží Tichého oceánu. Operátor oznámil, že se přerušila komunikace s minimálně 27 z přibližně sta senzorů v seismické pozorovací síti. Pokud v blízkosti poškozených senzorů dojde k silnému zemětřesení, nelze obyvatelstvo včas varovat.
Nyní se výzkumníci a meteorologové sami sebe ptají: Jak mohla bouře absorbovat tolik energie během několika hodin? Protože v tomto ohledu „Otis“ odborníky překvapil. A také počítačové modely. Původně předpovídali, že Acapulco zasáhne tropická bouře těsně pod silou hurikánu. V tomto případě by rychlost větru byla nižší než 120 kilometrů za hodinu.
,,Modely se úplně podělaly,“ řekl Kerry Emanuel, profesor atmosférických věd na MIT a odborník na hurikány. Za pouhých dvanáct hodin se rychlost „Otisova“ větru zdvojnásobila ze 113 kilometrů za hodinu na zhruba 260.
Hurikán – ,,opravdová noční můra“
Bouře obvykle naberou nebo ztrácejí jen několik kilometrů za hodinu během půl dne, přičemž některé odlehlé oblasti zrychlí během dne 50 až 80 kilometrů za hodinu. Mezi několik příkladů dramatického nárůstu rychlosti větru patří hurikány „Patricia“ (2015, Tichomoří) a „Wilma“ (2005, Atlantik). To, co se stalo „Otisovi“, bylo „prostě šílené,“ řekl výzkumník hurikánů Brian McNoldy z University of Miami.
,,Jedna věc je, když hurikán páté kategorie zasáhne přistát někde, když to očekáváte,“ říká McNoldy. ,,Ale pokud se to stane, když to nečekáte, je to skutečná noční můra.“
McNoldy, který žije v Miami, řekl, že předpověď tropické bouře bude vyžadovat, aby „vložil nějaký světlý nábytek a sundal zvonky a podobné věci. To je asi tak všechno. Na hurikán páté kategorie se nepřipravíte.“
Ředitel Národního centra pro hurikány Michael Brennan řekl: „Toto je velmi špatný scénář, obydlená oblast, rychlá intenzifikace těsně před přistáním, změna v očekávání dopadu, odehrávající se v časovém rámci, který je pro lidi obtížný, moc nezanechává čas reagovat.“
Vítr a voda prý spolupracovaly
Brennanová řekla, že Otisův neočekávaný vývoj se způsobil tím, že ,,našel mnohem příznivější prostředí, než jsme očekávali.“ Částečně to byla teplá voda, částečně to, že větry – vanoucí správným směrem a ve správné výšce – umožnily poněkud roztřepenému bouřkovému systému rychle vytvořit strukturu a posílit.
Vědci vidí trend, kdy hurikány v posledních desetiletích stále rychleji zesilují kvůli oteplování vody spojenému se změnou klimatu. A letos světové oceány opakovaně vytvořily nové teplotní rekordy.
Záhadné v tomto konkrétním případě je, že povrchové vody u mexického pobřeží byly teplé, „ale ne neuvěřitelně teplé“, jak říká atmosferická výzkumnice Kristen Corbosiero z univerzity v Albany. Jiní vědci poukazují na to, že teploty se pohybovaly jen asi jeden až dva stupně nad normálem.
A přestože voda ve větších hloubkách byla výrazně teplejší než obvykle, bouře se nad zasaženou oblastí oceánu příliš dlouho nezdržela, aby tuto energii využila k posílení.
Meteorologům data chybí
Výzkumník z MIT Emanuel proto vnáší do hry další faktor, který mohl způsobit rychlé zintenzivnění bouře: aktuálně nízkou salinitu v Pacifiku u mexického pobřeží. Voda v této oblasti se jeví v tuto roční dobu čerstvější kvůli vydatným srážkám na povrchu. Tím se mění mechanismy míchání různých vrstev vody, které se liší nejen teplotou, ale i slaností. Současné podmínky by bouři usnadnily přinést teplou vodu z hlubin.
Pokud je tato teorie správná, měly by existovat důkazy, které ji podporují: zóny teplé vody u tichomořského pobřeží Mexika. Přesně to chce Emanuel nyní hledat na satelitních snímcích. Protože po klasickém hurikánu by se to stávat nemělo, ale po „Otisovi“, pokud je jeho předpoklad správný, ano.
Dalším vysvětlením překvapení meteorologů by mohlo být, že hurikánu nevěnovali od začátku dostatečnou pozornost – chyběla jim totiž relevantní data. Ve východním Pacifiku je „v mnoha ohledech obrovská mezera v datech,“ řekl Brennanová, vedoucí amerického Centra pro hurikány. ,,Neexistují žádné bóje. Pozorování země je velmi málo.“
Podél západního pobřeží Mexika není radar. Spoléháme se tedy téměř výhradně na satelitní snímky, každopádně pro oblast Atlantiku je pro posouzení síly a vývoje bouří podstatně více informací.
„Otis“ se od té doby rozpadl. Mexická meteorologická služba ale varovala, že následky mohou stále způsobit ,,přívalové“ deště ve státě Guerrero a ,,silné“ deště v sousedním severním státě Michoacán.
Zdroj: spiegel, Vapol
