Archeologové tvrdí, že objevili pyramidu v Gunung Padang na Jávě, téměř šestkrát starší než nejstarší v Egyptě. Přepíšou se tak dějiny civilizace? Nebo se jedná spíše o senzační studii?
Velkolepé naleziště prehistorické archeologie v Gunung Padang
Pět kamenných teras se tyčí v krocích z vrcholu vyhaslé sopky. Některé z nich jsou drženy zdmi a spojeny schody. Gunung Padang na západě indonéského ostrova Jáva je velkolepým nalezištěm prehistorické archeologie.
Zvláštní pozornost nedávno vzbudila práce týmu vedené geologem Dannym Hilmanem Natawidjaja z Národní výzkumné a inovační agentury BRIN v Bandungu. Ta se publikovala v odborném časopise „Archeological Prospection“. V této disciplíně je nyní vysoce kontroverzní a seriózní odborníci o zjištěních zásadně pochybují.
Zpravodajský web ,,Nature News“ uvádí, že redakční tým ,,Archeological Prospection“ zjišťuje, zda se během publikace dodržely principy vědy. Archeolog Flint Dibble z Cardiffské univerzity ve Velké Británii řekl, že stal „překvapen“, že noviny se zveřejnily tak, jak byly.
Podle diskutované studie se pod terasami ukrývají čtyři různé vrstvy struktur, z nichž některé jdou do uspořádání jako „cihly“. Pomocí uhlíkového datování se jim přiřadily různé doby výstavby. Spodní vrstvu tvoří jádro z vytvrzené lávy, ale „přesně tvarované“ jako druh pyramidy, uvádí list.
Důkazy pro odvážnou tezi rané civilizace
Pyramida, která je prý až 27 000 let stará a vznikla by tedy v době, kdy podle nejnovějších výzkumů žili lidé po celém světě jako lovci a sběrači. Pro srovnání: Džoserova pyramida, nejstarší z velkých egyptských pyramid, je stará 4 600 let. Nejstarší známé velké osídlení lidstva, Çatalhöyük na území dnešního Turecka, se datuje v rozmezí méně než 10 000 let před naší dobou. První megality jako doklad kultury zpracování kamene v Göbekli Tepe, rovněž v Turecku, jsou sotva starší.
Pokud se jeví kontroverzní zjištění skutečně správná, některá dosavadní zjištění se převrátí naruby. Britský autor Graham Hancock již používá Gunung Padang jako důkaz pro svou tezi, že před dlouhou dobou existovala na celém světě vyspělá civilizace. Ta se vyhladila koncem poslední doby ledové před 12 000 lety. Indonéská stránka se objevuje v Hancockově sérii Netflix „Ancient Apocalypse“ a Hancock je v článku Natawidjaja a kolegů jmenován jako odborník.
Sám Natawidjaja se zatím jen málo distancoval od odvážné teze: „Pyramida se jeví symbolem vyspělé civilizace,“ říká autor. ,,Jejich postavení není snadné. To vyžaduje vysoké dovednosti pro zednické práce.“ Zároveň řekl Nature News, že doufá v otevřenou diskusi mezi odborníky. Další výzkum v Gunung Padang se vítá, o prehistorii lidstva se ví jen málo. Proto by ve výzkumné komunitě neměla být žádná zlá krev.
,,Úžasné, důležité a chladné místo“
Archeolog Lutfi Yondri, který stejně jako Natawidjaja provádí výzkum v BRIN v Bandungu, má důležitou námitku. Našel stopy obyvatel jeskyní na Západní Jávě před 6 000 až 12 000 lety, dlouho poté, co se údajně postavily pyramidy. Ani jeden výkop z tohoto období neposkytuje důkazy o sofistikovaném zdivu, vysvětluje podle Nature News.
Jeho britský kolega Flint Dibble dodává, že dokument Natawidjaja obsahuje závažné údaje, ale nepřípustné závěry. Neexistují žádné důkazy o tom, že by kameny ve spodních vrstvách Gunung Padang opracovávali lidé- pouze názor Natawidjaji, že kameny ve tvaru sloupu nebo v jednom případě ve tvaru dýky se tam nemohly přirozeně kutálet. Váží až 300 kilogramů a zdají se tak přehledně umístěny. Podle Dibblea se ale nedá vyloučit, že počasí formovalo stavbu přirozeně v průběhu tisíců let. Materiál valící se z kopce má obvykle tendenci být v rovnoměrném pořadí kolem vrcholu kopce.
Bill Farley z Southern Connecticut State University dodal, že na místě nebyly žádné úlomky dřevěného uhlí nebo kostí, které by naznačovaly lidskou aktivitu tak dávno.
Zdroj: spiegel, TowPoint
